Rozsudek NS sp. zn. 33 Cdo 1677/2024

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně T. M., zastoupené Mgr. Ninou Macinkovou, advokátkou se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalovanému Filipu Rudolfovi, sídlem Praha 8, Libeň, Nad Rokoskou 2237/9a, identifikační číslo osoby 73470708, zastoupenému Mgr. Janem Baerem, advokátem se sídlem Litoměřická 834/19d, Praha 9, o 195 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 27 C 37/2023, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2024, č. j. 68 Co 366, 367/2023-266, takto:

ruší

vrací

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení
1. Žalobkyně se domáhá vrácení zálohy na cenu díla po odstoupení od smlouvy o dílo.

2. Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. 8. 2023, č. j. 27 C 37/2023-222, ve spojení s usnesením ze dne 8. 9. 2023, č. j. 27 C 37/2023-228, zamítl žalobu o zaplacení 195 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od 5. 7. 2022 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu.

3. Městský soud v Praze (odvolací soud) v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů státu potvrdil a změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení účastníků a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

4. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobkyně (objednatelka) se dohodla se žalovaným (zhotovitelem) na zhotovení kuchyňské linky za cenu 264 121,15 Kč, žalobkyně zaplatila zálohu 195 000 Kč, účastníci si způsob ani formu předání a převzetí kuchyňské linky nesjednali, žalovaný v průběhu června 2022 prováděl (v bytě žalobkyně) montáž kuchyňské linky, kterou dne 24. 6. 2022 dokončil a žalobkyni hotovou kuchyňskou linku předvedl, žalobkyně nesdělila žalovanému ani mu nedala najevo, že toho dne nemá v úmyslu kuchyň převzít. Kuchyňská linka tehdy trpěla vadami. Dne 1. 7. 2022 žalobkyně nechala kuchyňskou linku prohlédnout truhlářem a dne 4. 7. 2022 e-mailem sdělila žalovanému, že není s jeho prací spokojená – vytkla mu vady a odstoupila od smlouvy.

5. Odvolací soud aproboval závěry soudu prvního stupně, že bylo povinností žalobkyně dokončené dílo převzít, že žalobkyně nemohla důvodně očekávat předání díla formou předávacího protokolu, neboť to nebylo ujednáno, tudíž v daném případě k předání díla mohlo dojít jakýmkoliv způsobem. Pokud ze zjištěných okolností vyplývá, že žalovaný po skončení montáže kuchyňskou linku předvedl žalobkyni, která si ji prohlédla, aniž výslovně upozornila, že dílo nepřebírá, přičemž „v dané chvíli oba účastníci považovali záležitost, pokud jde o zhotovení díla, za vyřízenou“, dovodil odvolací soud, že žalobkyně dílo převzala dne 24. 6. 2022 bez výhrad ve smyslu § 2605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Přisvědčil námitce žalovaného uplatněné v řízení, že žalobkyně své právo neuplatnila včas (§ 2605 odst. 2 o. z.), jestliže dílo převzala dne 24. 6. 2022 bez výhrad a až dne 4. 7. 2022 žalovanému sdělila, že dílo má určité vady, pro které zároveň odstoupila od smlouvy. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek, jímž soud prvního stupně nevyhověl jejímu požadavku na vrácení toho, co žalovanému zaplatila.

II. Dovolání a vyjádření k němu
6. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež odůvodnila tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně tyto otázky nebyly dovolacím soudem vyřešeny. Kritice nesprávného právního posouzení podrobuje závěr odvolacího soudu, že neuplatnila včas své právo vyplývající z § 2605 odst. 2 o. z.

7. Žalovaný navrhl dovolání zamítnout jako nedůvodné.

III. Přípustnost a důvodnost dovolání
8. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

9. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).

10. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.).

11. Výtky žalobkyně a k nim formulované otázky směřují vůči správnosti závěru odvolacího soudu, který přisvědčil uplatněné námitce žalovaného, že žalobkyně své právo neuplatnila včas, jestliže dílo převzala dne 24. 6. 2022 bez výhrad a až následně dne 4. 7. 2022 žalovanému sdělila, že dílo má určité vady, pro které zároveň odstoupila od smlouvy.

12. Dovolací soud shledal dovolání přípustným podle § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky aplikace § 2605 odst. 2 o. z., jejímž řešením se dovolací soud doposud nezabýval.

13. Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.

14. Dovolání je důvodné.

15. Podle § 2605 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad (odstavec 1). Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas (odstavec 2).

16. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

17. Podle § 1811 odst. 2 o. z. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku

b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností,

c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

d) způsob platby a způsob dodání nebo plnění,

e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,

f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv,

g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou,

h) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, včetně technických ochranných opatření, a

i) údaje o součinnosti digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy.

18. Podle § 1811 odst. 3 o. z. ustanovení odstavce 2 se nepoužije na smlouvu

b) o dodání digitálního obsahu, pokud byl dodán na hmotném nosiči, a

c) o finanční službě.

19. Odvolací soud při svém právním posouzení vyšel z toho, že bylo povinností žalobkyně dokončené dílo převzít, že žalobkyně nemohla důvodně očekávat předání díla formou předávacího protokolu, neboť to nebylo ujednáno, tudíž k předání díla „mohlo dojít jakýmkoliv způsobem“. Pokud žalovaný po dokončení montáže kuchyňskou linku předvedl žalobkyni, která si ji prohlédla, aniž výslovně upozornila, že dílo nepřebírá, přičemž „v dané chvíli oba účastníci považovali záležitost, pokud jde o zhotovení díla, za vyřízenou“, odvolací soud z řečeného dovodil, že žalobkyně dílo převzala (dne 24. 6. 2022) bez výhrad. Odvolací soud však při právním posouzení věci pominul, resp. nezohlednil, že závazkový vztah účastníků je vztahem spotřebitelským, neboť žalobkyně smlouvu uzavřela mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání s žalovaným, který je podnikatelem (jak pouze konstatoval soud prvního stupně). Nevzal v úvahu, že na takovou smlouvu se mimo jiné vztahují informační povinnosti uvedené v § 1811 odst. 2 o. z., mezi něž patří též povinnost podnikatele v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebiteli učiní závaznou nabídku, sdělit mu údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv. Uvedená povinnost vyplývá z požadavku, aby veškerá sdělení vůči němu podnikatel učinil jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva, a slouží k tomu, aby byl spotřebitel řádně informován mj. o možnostech uplatnit práva, která mu v daném závazkovém vztahu náleží. Podle důvodové zprávy k citovanému ustanovení jde o pravidlo převzaté zejména z čl. 5 směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a čl. 5 odst. 1 směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů. Pokud odvolací soud nezjišťoval, zda a jak ke splnění uvedené povinnosti ze strany žalovaného došlo, je právní posouzení věci neúplné a tudíž nesprávné. Je tomu tak proto, že námitka zhotovitele podle § 2605 odst. 2 o. z., jež slouží k ochraně důvěry zhotovitele, míří na případy, kdy lze z okolností, které byly dostatečně zřejmé, usuzovat na to, že objednatel si je vědom následků plynoucích z toho, že dokončené dílo převezme s výhradami nebo bez výhrad, případně že si je rovněž vědom jak existence, tak i významu vady, k níž nečiní výhradu (viz též KOLMAČKA, Viktor. Zjevné vady díla při převzetí /§ 2605 odst. 2 o. z./. Pocta k 70. narozeninám Josefa Bejčka. Právní rozhledy, 2022, č. 19, s. 649-664). Vzhledem k účelu informační povinnosti vyplývající z § 1811 o. z. je třeba vždy zohlednit, zda a jakým způsobem ji podnikatel vůči spotřebiteli splnil. Pokud by vyšlo najevo, že zhotovitel (podnikatel) uplatnil námitku podle § 2605 o. z. vůči objednateli, který je spotřebitelem, aniž ho předem řádně seznámil s tím, jaká práva (a z nich vyplývající povinnosti) mu náleží, pak je namístě zvážit, zda nesplnění uvedené předsmluvní informační povinnosti při současném uplatnění uvedené námitky nekoliduje s § 6 odst. 2 o. z. Protože odvolací soud při právním posouzení věci uvedené skutečnosti nezohlednil, je jeho závěr, že je opodstatněná námitka žalovaného, že žalobkyně své právo neuplatnila včas, přinejmenším předčasný.

20. Jelikož právní posouzení věci co do řešení dovoláním otevřené otázky není správné (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem), Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a odst. 2 věta první o. s. ř.).

21. O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 3. 2025

JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu