Plný text
33 Cdo 1751/2023-112
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně J. H., bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Varhaníkem, LL. M., advokátem se sídlem v Praze 9, Škrábkových 896/1, proti žalované VESPA TRADING s. r. o., se sídlem v Praze 1, Rybná 716/24 (identifikační číslo 024 22 221), zastoupené JUDr. Martinem Hanke, advokátem se sídlem v Liberci, Rumjancevova 696/3, o 11.090 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 77 C 47/2022, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2023, č. j. 62 Co 1/2023-96, t a k t o:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2023, č. j. 62 Co 1/2023-96, se zamítá.
Odůvodnění
V záhlaví označeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 26. 7. 2022, č. j. 77 C 47/2022-55, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o 11.090 Kč s příslušenstvím, žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 15.683 Kč a žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 7 487,60 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad jeho vykonatelnosti. V řízení – argumentuje dovolatelka – vystupuje jako slabší strana, v současné době nemá ani funkční zboží, ani kupní cenu, přičemž odložení platby nákladů řízení by nemuselo znamenat závažné ohrožení práv žalované. Dne 20. 4. 2023 podstupuje operaci páteře a z důvodu hospitalizace nebude schopna plnit své závazky.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017 sp. zn. 29 Cdo 78/2016 uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/. Samotný fakt, že je žalobkyně spotřebitelem, ani že nemá funkční zboží (čehož se v řízení ani nedomáhala), není s to vyvolat důvodnou obavu, že by jí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila újma na právech. Totéž platí o argumentu ohledně nemožnosti plnit své závazky z důvodu hospitalizace. Jestliže po neúspěchu v řízení před soudem prvního stupně věděla předem o plánovaném operačním zákroku, měla být náležitě bdělá a své záležitosti si vyřídit předem.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 8. 2023
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu