Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně IT credit, s.r.o., se sídlem v Praze 8, Pernerova 502/50 (identifikační číslo 264 44 437), zastoupené Mgr. Lucií Dufkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Wittgensteinova 1217/2b, proti žalovanému JUDr. Petru Pavlíkovi, se sídlem v Praze 8, Křižíkova 159/56 (identifikační číslo 661 99 026), o 10 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 27 C 184/2023, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2024, č. j. 62 Co 18/2024-101, takto:
- I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 3. 10. 2023, č. j. 27 C 184/2023-73, kterým Obvodní soud pro Prahu 8 nepřipustil vedlejší účastenství Raiffeisenbank a.s., se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, identifikační číslo 492 40 901 (dále jen „Raiffeisenbank“). Shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že právní úprava vyžaduje, aby třetí osoba vystupující vedle žalobce nebo žalovaného jako vedlejší interventka měla právní zájem na řízení v tom smyslu, že se výsledek řízení dotkne jejího právního postavení (§ 93 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“). V projednávaném případě Raiffeisenbank a žalobkyně mají shodný zájem na tom, aby žalovaný smluvní pokutu (závazek ze smlouvy o úvěru) zaplatil; nelze proto očekávat, že Raiffeisenbank bude podporovat v řízení žalovaného. Jelikož právní zájem Raiffeisenbank na výsledku sporu nebyl prokázán, není třeba dotazovat se před rozhodnutím podle § 93 odst. 2 věty druhé o. s. ř. dotčeného subjektu, zda hodlá v řízení vystupovat jako vedlejší účastník na straně žalovaného.
Přípustnost dovolání, jímž napadl rozhodnutí odvolacího soudu, žalovaný shledává v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky, zda lze o přípustnosti vedlejšího účastenství rozhodnout, aniž by soud zaslal výzvu účastníka označenému subjektu, který by se měl zúčastnit řízení, a otázky spojené s prokazováním právního zájmu na výsledku řízení v případě, kdy soud rozhoduje o přípustnosti vedlejšího účastenství, a v tom, že otázka, zda lze v bagatelní věci meritorně rozhodnout, aniž by bylo nejdříve pravomocně rozhodnuto o vedlejším účastenství, v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).
Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.).
Ze spisu se podává, že žalovaný 2. 10. 2023 vyzval prostřednictvím soudu, aby do řízení na jeho stranu vstoupila jako vedlejší účastnice Raiffeisenbank, jejíž zájem na výsledku sporu zdůvodnil tím, že u Obvodního soudu pro Prahu 4 probíhá pod sp. zn. 7 C 57/2023 řízení, v němž se žalovaný (ve sporu žalobce) proti Raiffeisenbank (ve sporu žalované) domáhá určení, že nadále trvá právní poměr účastníků ze smlouvy o úvěru reg. č. EUZ 0285/2016 z 9. 3. 2017 ve znění dodatku č. 1 z 15. 5. 2021; zda byly splněny podmínky postoupení úvěrové pohledávky Raiffeisenbank za dlužníkem (žalovaným) na IT credit, s.r.o., je otázkou řešenou v tomto řízení. Dále poukázal na to, že ve prospěch Raiffeisenbank jsou skládány splátky do úschovy a že při osobním jednání O. M. žalovanému a J. P. sdělil, že situace vznikla v důsledku účetních nesrovnalostí v Raiffeisenbank.
Žalobkyně ve vyjádření z 3. 10. 2023 se vstupem Raiffeisenbank do řízení vedle žalovaného nesouhlasila.
Soud prvního stupně zájem Raiffeisenbank (původní věřitelky žalovaného), která vlastní iniciativu k vedlejší intervenci neprojevila, o vstup do řízení na stranu žalovaného pro nadbytečnost nezjišťoval a rozsudkem ze dne 3. 10. 2023, č. j. 27 C 184/2023-87, který nabyl 3. 11. 2023 právní moci, rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč s 15 % úroky z prodlení od 3. 10. 2023 do zaplacení, co do úroků z prodlení z částky 10 000 Kč od 4. 4. 2023 do 2. 10. 2023 žalobu zamítl a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení 9 844 Kč.
V důsledku toho, že o žalobou uplatněném nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím bylo (pravomocně) rozhodnuto rozsudkem, proti němuž není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), se dovolání žalovaného stalo bezpředmětným; řešení dovolatelem předložených právních otázek by za této situace bylo jen akademické a na výsledek řízení by nemělo žádný dopad (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 33 Cdo 4064/2014, ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 33 Cdo 5165/2008, ze dne 30. 1. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2917/2010).
Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 3, § 218 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 4. 2025
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu