Plný text
33 Cdo 2781/2021-580
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně UNIORK s.r.o., se sídlem Brno, Kohoutovická 432/89, identifikační číslo osoby 26930897, zastoupené JUDr. Martinem Strýčkem, advokátem se sídlem Brno, U Červeného mlýna 64/1, proti žalované D. D., bytem XY, zastoupené JUDr. Janem Skýbou, advokátem se sídlem Brno, Nopova 3520/6, o zaplacení 170 714,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 7 EC 261/2012, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2021, č. j. 13 Co 41/2021-540, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2021, č. j. 13 Co 41/2021-540, se zamítá.
Odůvodnění:
Okresní soud Brno-venkov (soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. 11. 2020, č. j. 7 EC 261/2012-513, odmítl „podání žaloby“ a žalobkyni uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.
Krajský soud v Brně (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 4. 2021, č. j. 13 Co 41/2021-540, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil ve znění, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 9. 2012 se odmítá, v nákladových výrocích II. a III. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 126 181,30 Kč k rukám advokáta žalované; současně žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 5 892,70 Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila, že s ohledem na ekonomické dopady současné (post)pandemické situace je jí uložená povinnost k náhradě nákladů řízení ve stanovené výši tak zásadní, že její neprodlený výkon nebo exekuce rozhodnutí by jí způsobila závažnou újmu v podobě až ekonomické likvidace a krachu, přičemž by se jednalo o újmu nevratnou a nezhojitelnou ani případným procesním úspěchem žalobkyně v dovolacím řízení.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je úspěšnost dovolání nepravděpodobná.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 12. 2021
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu