Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobkyně H. P., zastoupené JUDr. Michaelou Strnadovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, proti žalovaným 1) O. P., 2) Transaktě a.s., se sídlem v Praze 8, Lodžská 399/26 (identifikační číslo 006 75 261), 3) M. P., 4) J. P., 5) L. P., všem zastoupeným JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Strži 2102/61a, a 6) L. P., zastoupené JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, o určení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 19/2023, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2024, č. j. 39 Co 78/2024-195, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2024, č. j. 39 Co 78/2024-195, se mění tak, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 1. 2024, č. j. 8 C 19/2023-167, se mění tak, že se řízení nezastavuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 3. 1. 2024, č. j. 8 C 19/2023-167, zastavil řízení, žalobkyni uložil zaplatit každému z žalovaných 1) až 5) na náhradě nákladů řízení 2 783 Kč, ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 6) rozhodl, že žádná z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, a žalobkyni vrátil soudní poplatek (6 400 Kč).
Usnesením ze dne 17. 6. 2024, č. j. 39 Co 78/2024-195, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, žalovaným 1) až 5) přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení po 2 783 Kč a ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 6) rozhodl, že žádná z nich nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že za situace, kdy řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 19/2023 má stejný předmět a je vedeno mezi týmiž účastníky jako řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 68 Cm 133/2022, ale bylo zahájeno později, je dána překážka věci zahájené podle § 83 odst. 1 občanského soudního řádu, která představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro nějž je nutno řízení zastavit (§ 104 odst. 1 občanského soudního řádu).
V dovolání, jímž napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně uvedla, že se odvolací soud při řešení právní otázky splnění podmínek pro existenci překážky litispendence odchýlil od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, kterou identifikovala konkrétními rozhodnutími.
Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).
Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.).
Dovolání – přípustné pro posouzení otázky totožnosti žalobního petitu (návrhu) pro účely překážky litispendence – je důvodné.
Podle § 83 odst. 1 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení. Překážka věci zahájené brání tomu, aby byla projednána a rozhodnuta stejná věc, o níž již bylo dříve zahájeno jiné řízení.
Podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je dlouhodobě ustálena v názoru, že totožnost řízení, která je rozhodná pro posouzení překážky věci zahájené či rozhodnuté, je dána totožností jejich předmětu a totožností účastníků. Předmětem občanského soudního řízení je žalobcem uplatněný procesní nárok, který je vymezen jak právně relevantními skutkovými okolnostmi, tak žalobním petitem určujícím povinnost či právo, o nichž má na základě podané žaloby být rozhodováno. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn (ze stejného skutku). Jinak řečeno, totožnost předmětu řízení předpokládá jak totožná skutková tvrzení žalobce, tak i totožný žalobní petit. Jestliže je předmět sporu daný žalobním návrhem odlišný, není překážka zahájeného řízení dána. Co do totožnosti osob není samo o sobě významné, mají-li stejné osoby v různých řízeních rozdílné procesní postavení (např. vystupují-li v jednom řízení jako žalovaní a ve druhém jako žalobci). Týchž osob se řízení týká i v případě, že v pozdějším řízení vystupují právní nástupci (z důvodu universální nebo singulární sukcese) osob, které jsou (byly) účastníky již skončeného řízení (srov. usnesení ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2605/2012, ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 20 Cdo 463/99 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 60/2001, ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2893/2012, ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 370/2022, ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2931/99, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 85/2003, ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5622/2017, ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 31 Cdo 365/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 68/2001, a rozsudky ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2481/99, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 31/2002, ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 328/2009, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 137/2009).
Podle obsahu spisu žalobou ze 7. 10. 2022, která byla Obvodnímu soudu pro Prahu 7 doručena tentýž den v 21 hodin 49 minut, se žalobkyně domáhala po žalovaných – mimo jiné – určení, že ke dni úmrtí zůstavitele (A. P., zemřelého XY) neexistoval právní poměr nebo právo založené dohodou o půjčce z 16. 12. 2004, dohodou o půjčce z 11. 8. 2005, dohodou o půjčce z 6. 10. 2006 a listinou Transakty a.s. z 25. 10. 2011 označenou jako „Věc: započtení“. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 8 C 335/2022. Usneseními ze dne 22. 12. 2022, č. j. 8 C 335/2022-62, a ze dne 3. 2. 2023, č. j. 8 C 335/2022-89, Obvodní soud pro Prahu 7 z nároků žalobou uplatněných vyloučil podle § 112 odst. 2 o. s. ř. k samostatnému řízení vedenému pod sp. zn. 8 C 19/2023 návrh na určení, že ke dni úmrtí zůstavitele neexistoval právní poměr nebo právo založené dohodou o půjčce z 16. 12. 2004, dohodou o půjčce z 11. 8. 2005, dohodou o půjčce z 6. 10. 2006 a listinou Transakty a.s. z 25. 10. 2011 označenou jako „Věc: započtení“.
Žalobou ze 7. 10. 2022, doručenou Městskému soudu v Praze týž den v 11 hodin 21 minut, se žalobkyně proti žalovaným domáhala určení, že
a/ ke dni 16. 12. 2004 neexistoval právní poměr nebo právo založené dohodou o půjčce na částku ve výši 10 000 000 Kč z 16. 12. 2004 mezi O. P. a A. P.,
b/ ke dni 11. 8. 2005 neexistoval právní poměr nebo právo založené dohodou o půjčce na částku 12 024 000 Kč z 11. 8. 2005 mezi O. P. a A. P.,
c/ ke dni 6. 10. 2006 neexistoval právní poměr nebo právo založené dohodou o půjčce na částku 23 529 600 Kč z 6. 10. 2006 mezi O. P. a A. P.,
d/ ke dni 25. 10. 2011 neexistoval právní poměr nebo právo založené započtením pohledávky REPHANA REALITY, a.s., za O. P. a A. P., proti REPHANA REALITY, a.s., případně určení neplatnosti dohod a započtení. V tomto řízení vedeném pod sp. zn. 68 Cm 133/2022 Městský soud v Praze podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobkyně připustil přístup JUDr. Heleny Divišové, notářky, do řízení na stranu žalovaných.
V nynějším řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 19/2023 se žalobkyně domáhala určení, že ke dni úmrtí zůstavitele (15. 9. 2011) neexistoval právní poměr či právo založené dohodami o půjčkách (z 16. 12. 2004, 11. 8. 2005 a 6. 10. 2006) ani listinou Transakty a.s. z 25. 10. 2011 označenou jako „Věc: započtení“ (dále jen „listina o započtení“). V dříve zahájeném řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 68 Cm 133/2022 se žalobkyně domáhala určení, že právní poměr či právo založené stejnými dohodami o půjčkách a stejnou listinou o započtení neexistoval ke dni jejich uzavření, tj. 16. 12. 2004, 11. 8. 2005, 6. 10. 2006 a 25. 10. 2011. Určení, že právní poměry a práva neexistovaly ke dni smrti zůstavitele, je z hlediska rozsahu širší, neboť nestačí vyřešit, zda existovaly ke dni svého vzniku (to je jen předběžná otázka), ale je třeba zabývat se tím, zda – pokud existovaly – do smrti zůstavitele nezanikly. Lze uzavřít, že posuzované žalobní petity vyjadřují odchylné právní skutečnosti a nelze je považovat za „tentýž předmět řízení“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1366/2024).
Přípustnost dovolání nemůže založit tvrzení žalobkyně, že odvolací soud při svém rozhodování nezohlednil změnu žaloby, kterou učinila svým podáním ze 17. 10. 2023 v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 68 Cm 133/2022 (k tomu srov. bod 27 odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1366/2024). Výtka je navíc v rozporu s odůvodněním napadeného rozhodnutí (bodem 23), v němž odvolací soud vysvětlil, že podáním ze 17. 10. 2023 žalobkyně jen doplnila svá skutková tvrzení.
Nejvyšší soud podle § 243d odst. 1 písm. b/ o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nezastavuje.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 7. 2025
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu