Plný text
33 Cdo 3134/2024-193
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobkyně TOMMY STACHI s.r.o., se sídlem v Praze 3, Žižkov, Olšanská 2643/1a, identifikační číslo osoby 27148084, zastoupené Mgr. Martinem Sejkem, advokátem se sídlem v Praze, Korunní 810/104, proti žalovanému K. S., zastoupenému JUDr. Ing. Šárkou Krejčířovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Kroměříži, Tovačovského 2784/24, o zaplacení 95 313,25 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 12 C 196/2022, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2024, č. j. 28 Co 26/2023-174, o návrhu žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
I. Návrh na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2024, č. j. 28 Co 26/2023-174, se zamítá.
II. Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2024, č. j. 28 Co 26/2023-174, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 5. 12. 2022, č. j. 12 C 196/2022-110, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 60 000 Kč, a to do 6 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v rozsahu částky 35 313,25 Kč a co do příslušenství (výrok II); zároveň uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 9 134 Kč do 6 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok III).
K odvolání žalovaného odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I, ve výroku III jej změnil tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 214,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (druhý výrok), a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 13 617 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (třetí výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně v celém rozsahu, podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále také na řešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle ustanovení § 241a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Současně podal návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku a na odklad vykonatelnosti výroků I a III rozsudku soudu prvního stupně.
Žalobkyně navrhla dovolání zamítnout.
Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. K tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Nejvyšší soud proto návrh na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl a zabýval se posouzením návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
V usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud shrnul, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Předpoklady pro odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatelem a kritérii obsaženými ve vazbě na § 243 o. s. ř. v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016) splněny.
Nejvyšší soud proto vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
K návrhu na odklad vykonatelnosti výroků I a III rozsudku soudu prvního stupně se poznamenává, že rozsudek (výrok) soudu prvního stupně nelze vykonat, jestliže byla odložena vykonatelnost na něj navazujícího rozsudku (výroku) odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu 29. 3. 2023, sp. zn. 24 Cdo 732/2023, a ze dne 16. 1. 2024, sp. zn. 23 Cdo 3640/2023).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 12. 2024
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu