Plný text
33 Cdo 3600/2021-147
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8 (identifikační číslo 272 42 617), zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláňem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti žalovanému M. S., bytem XY, zastoupenému Mgr. Zdeňkem Pokorným, advokátem se sídlem v Brně, Anenská 8/8, o 52 269,88 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 29 C 56/2019, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2021, č. j. 29 C 56/2019-93, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2021, č. j. 27 Co 77/2021-123, t a k t o:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2021, č. j. 29 C 56/2019-93, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2021, č. j. 27 Co 77/2021-123, se zamítá.
Odůvodnění
V záhlaví označeným rozhodnutím Krajský soud v Brně rozhodl o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 18. 1. 2021 č. j. 29 C 56/2019-93 tak, že výrok I. co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 40 977,07 Kč s příslušenstvím potvrdil a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 6 541 Kč s příslušenstvím změnil tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně, jejž odůvodnil pouze tím, že jeho majetkové poměry jsou neutěšené a hrozila by mu tak závažná újma.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto nastavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/. Z toho důvodu Nejvyšší soud návrh žalovaného zamítl.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 3. 2022
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu