Plný text
33 Cdo 3805/2022-719
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně SERVICE COMPANY s. r. o., se sídlem v Praze 4, Pod Terebkou 1159/10 (identifikační číslo osoby 254 49 494), zastoupené Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Nerudova 1419/22, proti žalované CAMORANES s. r. o., se sídlem v Hradištku, Pod Medníkem 70 (identifikační číslo 274 46 719), zastoupené doc. JUDr. Alešem Rozehnalem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Železná 490/14, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované Nord Point Group s. r. o., se sídlem ve Štětí, Stračenská 752 (identifikační číslo 048 06 034), zastoupené doc. JUDr. Alešem Rozehnalem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Železná 490/14, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 10 C 141/2014, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2022, č. j. 11 Co 73/2020-676, t a k t o:
I. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2022, č. j. 11 Co 73/2020-676, se zamítá.
II. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2022, č. j. 11 Co 73/2020-676, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5. 2. 2020, č. j. 10 C 141/2014-383, tak, že zamítl žalobu o určení vlastnictví specifikovaných nemovitých věcí a rozhodl o nákladech řízení účastnic před soudy obou stupňů.
Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci. Návrh odůvodnila újmou týkající se vlastnického práva, aniž by se požadovaný odklad dotknul třetích osob, a závažnou újmou způsobenou vymáháním nákladů řízení ve sporu úspěšnou stranou.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Nejvyšší soud v dané věci neshledal důvod pro odklad vykonatelnosti, neboť meritorní výrok rozhodnutí, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o určení vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem zamítl, není výrokem, podle kterého by bylo možné nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci. Odložit vykonatelnost totiž nelze v případech, ve kterých výrok rozhodnutí neukládá žádnou vynutitelnou povinnost, ale například nahrazuje projev vůle nebo jde-li – jako v daném případě – o určení práva či právního vztahu.
U výroků, jimiž byla žalobkyni rozhodnutím odvolacího soudu uložena povinnost k peněžitému plnění (náhradě nákladů řízení), je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky žalobkyně navrhla také odložit.
S odkazem na ustálenou rozhodovací praxi (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 144/2018, či ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. 29 ICdo 77/2019) lze materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí jsou v dané věci – poměřováno důvody uváděnými dovolatelkou a kritérii obsaženými v označených usneseních Nejvyššího soudu – splněny a dovolací soud proto jejímu návrhu (aniž by tím předjímal výsledek rozhodnutí o dovolání ve věci samé) vyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2023
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu