Plný text
33 Cdo 388/2024-410
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně ČSOB Hypoteční banky, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 13584324, proti žalované Euro Benefit a. s., se sídlem Praha 7, Letenské náměstí 157/4, identifikační číslo osoby 25120514, zastoupené JUDr. Janem Rudolfem, advokátem se sídlem Praha, Národní 973/41, o 1 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 172/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2023, č. j. 14 Co 239/2023-209, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2023, č. j. 14 Co 239/2023-209, se zamítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 4. 2023, č. j. 10 C 172/2019-175, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně od 25. 5. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 1 300 000 Kč ve výši 9,75% ročně od 26. 11. 2007 do 31. 12. 2007, ve výši 10,5% od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008, ve výši 10,75% ročně od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, ve výši 9,25% ročně od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, ve výši 8,5% ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8% ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75% ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, ve výši 7,5% ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05% ročně od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5% ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8% ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 a ve výši 8,75% ročně od 1. 1. 2019 do 24. 5. 2019 (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit „českému“ státu poukázání na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 na soudním poplatku částku 65 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), uložil žalované povinnost zaplatit „českému“ státu poukázání na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 na nákladech řízení částku 64 650 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok V.).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 6. 10. 2023, č. j. 14 Co 239/2023-209, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., III., IV. A V.; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (§ 243 o. s. ř.¨.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, jemuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/. Z obsahu dovolání se reálná hrozba závažné újmy žalované nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatelky, a to i se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. Již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka neuvádí své aktuální majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a její aktuální majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 4. 2024
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu