Plný text
33 Cdo 742/2025-438
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobkyně Vysoké školy ekonomie a managementu, a. s., se sídlem [adresa] a, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Martinem Zástěrou, advokátem se sídlem [adresa] proti žalované L. M., zastoupené JUDr. Janem Březinou, MLaw, advokátem se sídlem [adresa] o 30 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 364/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2024, č. j. 54 Co 288/2024-275, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 22. 10. 2024, č. j. 54 Co 288/2024-275, Městský soud v Praze (odvolací soud) potvrdil rozsudek ze dne 18. 6. 2024, č. j. 31 C 364/2023-200, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 30 000 Kč a rozhodl o nákladech řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání vycházeje z přesvědčení o nesprávnosti poučení v napadeném rozsudku o jeho nepřípustnosti. Navrhla napadený rozsudek zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení z důvodů v dovolání uvedených.
Žalobkyně navrhla nepřípustné dovolání odmítnout, případně je jako nedůvodné zamítnout.
Nejvyšší soud (dovolací soud) se nejprve zabýval podmínkami dovolacího řízení (§ 103 a násl., § 243b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“).
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
K podmínkám dovolacího řízení tak patří existence pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu.
Dovolací soud zjistil, že napadený rozsudek odvolacího soudu byl zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. III. ÚS 232/25, v němž Ústavní soud vyšel z mylného (a neověřeného) předpokladu, že žalovaná (stěžovatelka) dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nepodala.
Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.
Absence rozhodnutí odvolacího soudu, které mělo být předmětem přezkumu dovolacím soudem (z důvodu jeho zrušení Ústavním soudem), je nedostatkem podmínky dovolacího řízení, který nelze odstranit.
Nejvyšší soud proto dovolací řízení zastavil (§ 243b, § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení, které bylo zastaveno, je odůvodněn § 146 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 243c odst. 3 větou první a § 224 odst. 1 o. s. ř. Ve skutečnosti, že dovolací řízení muselo být zastaveno, neboť Ústavní soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil před rozhodnutím Nejvyššího soudu o podaném dovolání, nelze spatřovat zavinění žádného z účastníků opodstatňující rozhodnutí podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 5. 2025
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu