Plný text
33 Cdo 890/2023-1056
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. O., advokáta se sídlem XY, proti žalované DIAG HUMAN, SE, reg. č. FL-002.198.358-2, se sídlem Landstrasse 33, Vaduz, Lichtenštejnské knížectví, zastoupené JUDr. Ivou Kunz, advokátkou se sídlem Praha, Korunní 810/104, o 44 832 083 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cm 3/2006, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 9. 2022, č. j. 8 Cmo 37/2016-764, 4 Cmo 98/2022, t a k t o:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 9. 2022, č. j. 8 Cmo 37/2016-764, 4 Cmo 98/2022, se zamítá.
Odůvodnění
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) změnil rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 11. 3. 2015, č. j. 11 cm 3/2006-421, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2015, č. j. 11 Cm 3/2006-517, tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 44 832 083 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3,5% ročně z této částky od 17. 1. 2003 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení vzniklých před soudem prvního stupně 733 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení 565 910 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.), uložil žalované povinnost zaplatit České republice soudní poplatek 1 495 411 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Praze (výrok IV.) a potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2022, č. j. 32 Cm 28/2020-710 (výrok V.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, kdy tento návrh nijak neodůvodnila.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/. Z obsahu dovolání se reálná hrozba závažné újmy žalované nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatelky, a to i se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka neuvádí své aktuální majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a její aktuální majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 4. 2023
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu