Plný text
33 Cdo 956/2024-846
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ČOV Jablonec n. Jiz., a.s., se sídlem Jablonec nad Jizerou 636, identifikační číslo osoby 64259820, zastoupené JUDr. Lenkou Vidovičovou, LL.M., advokátkou se sídlem Olomouc, Zámečnická 397/3, proti druhému účastníkovi (žalovanému) městu Jablonec nad Jizerou, se sídlem Jablonec nad Jizerou 277, identifikační číslo osoby 00275778, zastoupenému Mgr. Kateřinou Kavalírovou, advokátkou se sídlem Hradec Králové, Dukelská 15/16, o nahrazení rozhodnutí správních orgánů rozhodnutím soudu, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 5 C 78/2014, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2023, č. j. 47 Co 81/2023-821, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2023, č. j. 47 Co 81/2023-821, se zamítá.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) potvrdil rozsudek ze dne 19. 12. 2022, č. j. 5 C 78/2014-773, jímž Okresní soud v Semilech (dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalobkyni povinnost zaplatit druhému účastníkovi 1 805 618,69 Kč, rozhodl o nákladech řízení a uložil žalobkyni i druhému účastníkovi povinnost nahradit státu náklady řízení; zároveň odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/. Z obsahu dovolání se reálná hrozba závažné újmy žalobkyně nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatelky, a to i se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka neuvádí své aktuální majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a její aktuální majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 4. 2024
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu