Plný text
33 Cdo 961/2025-112
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně AutoWallis České Budějovice a.s., se sídlem v Litvínovicích, Pod Stromovkou 211, identifikační číslo osoby 48203734, zastoupené JUDr. Vlastimilem Hájkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 224/37, proti žalované Lantaron s.r.o., se sídlem v Praze 9, Ve žlíbku 2196, identifikační číslo osoby 24298255, zastoupené JUDr. Petrem Valentou, advokátem se sídlem v Praze 5, Plzeňská 3350/18, o zaplacení 429.792,19 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 147/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2024, č. j. 28 Co 160/2024-94, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.668,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Vlastimila Hájka, advokáta.
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 429.792,19 Kč s příslušenstvím, na základě toho, že v období od ledna do března 2021, v červenci a srpnu 2021 a v únoru 2022 na základě objednávky žalované provedla opravy a úpravu motorových vozidel, které žalovaná i přes výzvu neuhradila.
Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. 1. 2024, č. j. 9 C 147/2022-70, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 429.792,19 Kč s příslušným úrokem z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 30. 10. 2024, č. j. 28 Co 160/2024-94, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Soudy vzaly za prokázané, žalobkyně provedla pro žalovanou sjednané dílo spočívající v opravách a úpravách jejích vozidel. Účastnice zároveň dne 2. 2. 2021 uzavřely kupní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala prodat žalované ve smlouvě specifikované vozidlo, na němž provede objednané úpravy. Pro případ nezaplacení zálohy nebo zbytku kupní ceny způsobem popsaným v čl. 3.3. kupní smlouvy vzniklo žalobkyni právo jednostranně odstoupit od smlouvy a právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši odpovídající sjednané záloze. Písemnou výzvou ze dne 17. 3. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k převzetí vozidla včetně nástavby a k zaplacení doplatku kupní ceny ve lhůtě do 31. 3. 2022 s upozorněním, že pokud žalovaná předmětný vůz ve lhůtě nepřevezme a nezaplatí doplatek kupní ceny, kupní smlouva zanikne v důsledku odstoupení ze strany prodávající, které vznikne právo na zaplacení sjednaných smluvních pokut dle článku 3. odst. 3.3. a odst. 3.4. kupní smlouvy. Žalovaná ve lhůtě, tj. do 31. 3. 2022, kupní cenu nezaplatila, dostala se do prodlení s plněním, čímž podstatným způsobem porušila kupní smlouvu. Žalobkyně důvodně a platně od kupní smlouvy odstoupila z důvodu ležícího na straně žalované dopisem ze dne 8. 4. 2022, doručeným žalované téhož dne, a zároveň uplatnila právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 22 000 EUR v souladu s § 2048 o. z. a smluvním ujednáním odst. 3.4. kupní smlouvy. Soud neshledal důvodnou námitku žalované, že v prodlení s plněním nebyla, neboť žalobkyně jí předem nedoručila fakturu podle dodatkem doplněného ujednání odst. 3.6. kupní smlouvy. K důvodům uvedl, že splatnost kupní ceny byla stanovena kupní smlouvou v odstavci 3.3. věta druhá kupní smlouvy tak, že je splatná ve lhůtě určené žalobkyní před předáním vozidla, a že výzvou ze dne 17. 3. 2022 byla lhůta stanovena do 31. 3. 2022. Dodatkem ke kupní smlouvě nebylo smluvní ujednání o splatnosti kupní ceny změněno. Odstoupení žalované od kupní smlouvy, vyjádřené v dopise ze dne 20. 5. 2022, posoudil soud jako neplatné a žalovanou tvrzenou pohledávku na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši zaplacené zálohy posoudil jako pohledávku nejistou a v důsledku toho nezpůsobilou k započtení s žalobou uplatněnými pohledávkami žalobkyně.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), spatřuje v nesprávném právním posouzení otázky, zda se stává splatným dluh, jehož potenciální věřitel sice vyzval dlužníka k plnění (byť neurčitým způsobem bez uvedení místa plnění, účtu apod.), ale taková výzva k plnění svou formou a náležitostmi nesplňovala předchozí písemné ujednání mezi stranami a byla s ním v rozporu, při jejímž řešení se měl odvolací soud odchýlit od v dovolání citované ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Žalobkyně navrhla dovolání odmítnout.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále opět jen „o. s. ř.“).
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podle § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání (§237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení § 241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena.
Dovolání není přípustné.
Nesouhlas s právním posouzením otázky splatnosti dluhu na výzvu věřitele, kterou považuje za neurčitou, odporující smluvnímu ujednání účastníků, dovolatelka buduje na vlastní skutkové verzi. Přehlíží přitom, že odvolací soud své rozhodnutí založil na tom, že písemnou výzvou ze dne 17. 3. 2022 byl vyčíslen doplatek kupní ceny, byla určena lhůta k zaplacení, žalovaná byla žalobkyní vyzvána k převzetí vozidla a byla uvedena kontaktní osoba pro vyzvednutí vozidla a vystavení faktury včetně telefonního čísla. Výzva k zaplacení dlužné částky a k převzetí vozidla tak byla jednoznačnou a srozumitelnou výzvou k plnění a skutečnost, že neměla všechny náležitosti daňového dokladu podle účetních a daňových předpisů, je bez významu pro určení splatnosti závazku žalované zaplatit sjednanou kupní cenu a převzít vozidlo včetně nástavby. Jestliže žalovaná nechala písemnou výzvu zcela bez odezvy, její argumentace ohledně toho, že splatnost kupní ceny nestala, je pak účelová a pro ve svém důsledku lichá. Rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na dovoláním vymezené otázce, neboť žalovaná se snaží docílit změny závěru o skutkovém stavu, než k jakému dospěl odvolací soud; vymezená právní otázka tak nemůže založit přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.
Skutkový stav věci, k němuž dospěl hodnocením provedených důkazů odvolací soud, nelze – až na výjimečný případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, kdy hodnocení důkazů je založeno na libovůli (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. IV. ÚS 391/05, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 181/2005, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. IV. ÚS 985/15, nebo ze dne28. 3. 2013, sp. zn. III. ÚS 772/13) – dovoláním úspěšně zpochybnit (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.). O případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy v souzené věci nejde.
Protože dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).
Napadá-li dovoláním žalovaná rozsudek odvolacího soudu i ve výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, je v této části dovolání podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně nepřípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 26. 2. 2026
JUDr. Václav Duda předseda senátu