Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně M. L., zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Knoppem, advokátem se sídlem Brno, Pekařská 1004/26, proti žalované Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, identifikační číslo osoby 47116617, o 260 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 39 C 206/2024, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 39 C 206/2024 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.
Odůvodnění:
U Obvodního soudu pro Prahu 8 je pod sp. zn. 39 C 206/2024 vedeno řízení o zaplacení částky 260 000 Kč s příslušenstvím z titulu plnění z pojistné události. Podáním ze dne 28. 1. 2025 požádala žalobkyně o přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov, v jehož působnosti se nachází nemovitost, které se pojistná událost týká. Žalobkyně i její zástupce mají bydliště v Brně či jeho blízkém okolí a zástupci žalobkyně je z jeho činnosti známo, že žalovaná si volí zástupcem advokáta se sídlem v Brně. Pojistnou událost řešilo její pracoviště ve Svitavách, resp. v Modřicích. Žalobkyně navrhla ve věci vypracování znaleckého posudku, u něhož bude nezbytné ohledání místa samého a výslech znalce, dosavadní znalecké zkoumání znaleckými posudky zadanými žalobkyní i žalovanou provedli znalci z Brna či jeho okolí. Není vyloučeno slyšení svědků s bydlištěm v Brně a jeho okolí a žalobkyně je důchodového věku a cesta k soudu v blízkosti jejího bydliště je pro ni spojena s menšími útrapami. Žalobkyně tak usuzuje na to, že projednání věci Okresním soudem Brno-venkov by umožnilo hospodárnější, rychlejší a po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci, zatímco projednání věci Obvodním soudem pro Prahu 8 by z hlediska finančního i časového vedlo k neefektivnímu průběhu řízení a k navyšování jeho nákladů. Poukázala i na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Nd 113/2020, v němž ve věci týchž účastníků týkající se jiné pojistné události k přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu Brno-venkov přistoupil.
Žalovaná s přikázáním věci Okresnímu soudu Brno-venkov nesouhlasí. Upozorňuje na skutečnost, že delegace z důvodu vhodnosti je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, lze k ní přistoupit pouze v ojedinělých případech a jako výjimku je třeba ji vykládat restriktivně (zde poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2853/07 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 401/2010). Žalobkyně podle ní neuvádí, v čem by měla spočívat konkrétní komplikace pro dokazování při projednávání věci Obvodním soudem pro Prahu 8 (zde odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Nd 312/2007). Zpochybňuje též tvrzení žalobkyně o svém úmyslu nechat se v řízení zastoupit advokátem a toto tvrzení označuje za irelevantní.
Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu z 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu z 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Přitom obecně platí, že okolnosti toho druhu, že některý účastník, jeho zástupce či svědek musí překonat mezi místem svého bydliště či sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu z 5. 11. 2009, sp. zn. 4 Nd 368/2009, z 30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, z 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013 a z 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle citovaného ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Z tohoto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat určitou mimořádností.
I když lze připustit, že projednání věci Okresním soudem Brno-venkov by zejména pro žalobkyni z finančního hlediska bylo hospodárnější, skutečnosti, které tvrdí, jsou běžné a nepředstavují žádný závažný důvod pro prolomení zásady zákonného soudce. Projednání věci Obvodním soudem pro Prahu 8 nebrání ustanovení znalce z Brna či jeho okolí a případnou nezbytnou osobní účast ať už žalobkyně, znalců či svědků při určitém úkonu (účastnické výpovědi, výslechu znalce, svědků) je možno řešit dožádáním podle § 39 o. s. ř.
Pokud žalobkyně poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu z 8. 4. 2020, sp. zn. 20 Nd 113/2020, jímž jejímu návrhu na delegaci vhodnou v obdobné věci Nejvyšší soud vyhověl, pak přehlíží, že v označené věci žalovaná ponechala rozhodnutí o delegaci na uvážení soudu, zatímco v této věci s delegací vhodnou (mající za následek odnětí věci zákonnému soudci) nesouhlasí.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.), z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu Brno-venkov z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc mu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 4. 2025
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu