Plný text
33 Nd 60/2026-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a Mgr. Vladimíra Berana ve věci oprávněné Bohemia Faktoring, a. s., se sídlem [adresa] (identifikační číslo osoby [IČO]), zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph. D., advokátem se sídlem [adresa] proti povinné L. H., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 40 EXE 1695/2025, o určení místní příslušnosti soudu, t a k t o:
Věc vedenou u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 40 EXE 1695/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Mladé Boleslavi.
Odůvodnění:
Oprávněná podala k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi prostřednictvím exekutora návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením. V exekučním návrhu oprávněná uvedla bydliště povinné na adrese: XY.
Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi se nepodařilo zjistit místo pobytu povinné (státní příslušnice XY republiky) na území České republiky, proto usnesením ze dne 2. 1. 2026, č. j. 40 EXE 1695/2025-28, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Toto ustanovení se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů /exekuční řád/, ve znění pozdějších předpisů).
Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, který je fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; není-li tomu tak, je místně příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek (srov. § 45 odst. 2 exekučního řádu).
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013, „skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného“. Zjišťování existence majetku povinného exekučním soudem ještě před nařízením exekuce a pověřením exekutora by odporovalo cíli exekučního řízení.
Protože jsou splněny předpoklady stanovené v § 11 odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud − přihlížeje k zásadě hospodárnosti – určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Mladé Boleslavi, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 2. 2026
JUDr. Ivana Zlatohlávková předsedkyně senátu