Plný text
33 Nd 644/2025-463
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka v právní věci navrhovatele M. B., za účasti OLOMOUCKÉHO KRAJSKÉHO FOTBALOVÉHO SVAZU, pobočného spolku, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupeného JUDr. Janem Nemanským, Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] o nicotnosti usnesení účastníka ze dne 18. 3. 2016, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 127/2017, o návrhu navrhovatele na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, t a k t o:
Řízení o návrhu navrhovatele ze dne 3. 11. 2025 na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. F. Š. a JUDr. Ing. D. H. z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 Cmo 184/2022 se zastavuje.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 6. 2022, č. j. 79 Cm 127/2017-161, zamítl návrh na určení, že usnesení valné hromady OLOMOUCKÉHO KRAJSKÉHO FOTBALOVÉHO SVAZU ze dne 18. 3. 2016, kterým byly schváleny stanovy, není usnesením valné hromady a hledí se na ně, jako by nebylo přijato (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).
Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání.
Podáním, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 8. 2. 2023, navrhovatel vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. D. H. a JUDr. F. Š.. O této námitce bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2023, č. j. 21 Nd 117/2023-231, tak, že tito soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Cmo 184/2022. Nejvyšší soud v odůvodnění usnesení uvedl, že nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům (jak vyplývá z jejich vyjádření) žádný (z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř.) významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a navrhovatel ve svém podání takový vztah uvedených soudců ani nenamítá a jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům nelze dovodit ani z obsahu jeho podání.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 12. 2023, č. j. 6 Cmo 184/2022-299, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu, podal navrhovatel žalobu pro zmatečnost.
Městský soud v Praze (v řízení o žalobě pro zmatečnost navrhovatele) usnesením ze dne 11. 6. 2025, č. j. 79 Cm 127/2017-386, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2013, č. j. 6 Cmo 184/2022-299, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Podáním, které bylo doručeno Vrchnímu soudu v Praze dne 3. 11. 2025, vznesl navrhovatel opět námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. D. H. a JUDr. F. Š..
Soudci JUDr. F. Š. a JUDr. Ing. D. H. se k opětovně vznesené námitce podjatosti vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k věci, k účastníkům řízení, k jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro než by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování) a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen také příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Nelze přitom vyloučit, že se nepřátelský vztah soudce k účastníku vytvoří při služebním styku, tj. v rámci předchozích soudních řízení nebo i v průběhu řízení stávajícího, především na základě negativně zaměřeného vystupování účastníka proti jeho osobě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2023, č. j. 21 Nd 117/2023-231, a v něm odkazovaná rozhodnutí).
Vzhledem k tomu, že o námitce podjatosti uplatněné navrhovatelem vůči týmž soudcům v témže odvolacím řízení bylo již dříve rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2023, č. j. 21 Nd 117/2023-231, jehož výrok je závazný jak pro účastníky řízení, tak i pro soud (srov. § 159a odst. 1 a 3, 167 odst. 2 o. s. ř.), a navrhovatel neuvedl (podle obsahu návrhu) ve vztahu k těmto soudcům zásadní nové skutečnosti odůvodňující (ve smyslu výše citované judikatury) podjatost soudců, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že opětovná námitka podjatosti nemůže být znovu projednána pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2011, sp. zn. 4 Nd 231/2011, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. IV. ÚS 938/07). Proto řízení o návrhu navrhovatele ze dne 3. 11. 2025 na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. F. Š. a JUDr. Ing. D. H. ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Cmo 184/2022 zastavil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 12. 2025
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu