Plný text
6 Tdo 472/2023-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 5. 6. 2023 v řízení o dovolání, které podala obviněná právnická osoba Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČ: 659 93 390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 31 To 227/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 33 T 66/2018, takto:
Podle § 265o odst. 1 tr. ř. se obviněné právnické osobě Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČ: 659 93 390, odkládá až do rozhodnutí o dovolání výkon trestu uveřejnění rozsudku v plném znění výroku o vině a trestu ve dvou celostátních denících, uloženého jí rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 31 To 227/2022.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 25. 2. 2022, sp. zn. 33 T 66/2018 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byla obviněná právnická osoba Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále také jen „obviněná“) uznána vinnou přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „t.o.p.o.“).
2. Za tento trestný čin byla obviněná odsouzena podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 67 odst. 2 písm. b) a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku a § 18 t.o.p.o. k peněžitému trestu ve výměře 200denních sazeb po 50.000 Kč, celkem 1.000.000 Kč. Podle § 23 t.o.p.o. jí byl dále uložen trest uveřejnění rozsudku v plném znění výroku o vině a trestu ve dvou celostátních denících, s uvedením názvu právnické osoby a jejího sídla, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzické osoby, která je odlišná od obviněné, uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění, musí být před uveřejněním anonymizovány, a to ve lhůtě do 2 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích na náhradu majetkové i nemajetkové újmy.
3. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podaly obviněná a poškozená L. G. odvolání, o nichž rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 31 To 227/2022. Podle § 258 odst. 1 písm. d), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v plném rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že uznal obviněnou vinnou přečinem usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 7 t.o.p.o., jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustila skutkem popsaným ve skutkové větě výroku o vině tohoto rozsudku. Obviněnou podle § 143 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil za použití § 18 odst. 1, 2 t.o.p.o. a § 68 odst. 1 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 200denních sazeb po 50.000 Kč, celkem 1.000.000 Kč, a podle § 23 t.o.p.o. jí uložil také trest uveřejnění rozsudku v plném znění výroku o vině a trestu ve dvou celostátních denících, s uvedením názvu právnické osoby a jejího sídla, přičemž údaje umožňující identifikaci fyzické osoby, která je odlišná od obviněné, uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění, musí být před uveřejněním anonymizovány, a to ve lhůtě do 2 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí. Rozhodl také o nárocích na náhradu majetkové a nemajetkové újmy. Odvolání poškozené L. G. podle § 256 tr. ř. zamítl.
4. Citovaný rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 31 To 227/2022, napadla obviněná dovoláním, o němž ještě nebylo rozhodnuto. V tomto dovolání mj. učinila podnět, aby předseda senátu dovolacího soudu odložil výkon daného rozhodnutí v té části, kterou jí byl uložen trest uveřejnění rozsudku podle § 23 t.o.p.o. 5. Podle § 265o odst. 1 tr. ř. může předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. 6. Na základě předběžného posouzení podaného mimořádného opravného prostředku dospěl předseda senátu dovolacího soudu k závěru, že argumentace v něm obviněnou uplatněná vede k tomu, že předem nelze vyloučit jeho úspěšnost. V uvedeném směru musí být zdůrazněno, že rozhodování dovolacího soudu se nemůže ocitnout mimo hranice, které garantují obviněnému právo na spravedlivý proces, resp. celkovou spravedlnost takového procesu („overal fairness of criminal proceedings“) ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Aniž by se tím současně předjímala otázka vlastního rozhodnutí o podaném dovolání senátem, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přidělena, jeví se vhodným, aby výkon napadeného rozhodnutí byl odložen.
7. Stran vlastní odůvodněnosti postupu upraveného § 265o odst. 1 tr. ř. lze konstatovat, že vydání rozhodnutí předsedou senátu není vázáno na takový stupeň posouzení důvodnosti podaného dovolání, který by již v době rozhodování předsedy senátu vyjadřoval závěr, že napadené rozhodnutí obstát nemůže a musí být zrušeno. Účelem vydání rozhodnutí podle citovaného ustanovení je „pouze“ zabránit případnému vzniku újmy, která by u obviněné mohla nastat v důsledku výkonu rozhodnutí, jež by později bylo kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu zrušeno. Protože takové důsledky nelze v případě obviněné vyloučit, rozhodl předseda senátu dovolacího soudu způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 6. 2023
JUDr. Vladimír Veselý předseda senátu