Plný text
7 Tdo 1081/2025-317
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. 1. 2026 o dovolání obviněné L. L. podaném proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 9 To 227/2025, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 125/2023 takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné L. L. odmítá.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 6. 2025, č. j. 2 T 125/2023-240, byl podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 11. 2023, sp. zn. 3 T 124/2023, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2024, sp. zn. 9 To 437/2023, a obviněná L. L. byla nově uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a odsouzena podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, § 45 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na osm měsíců, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
2. Jako přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku posoudil Obvodní soud pro Prahu 1 skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněná - dne 28. 9. 2023 v Praze XY, XY, v restauraci XY vstoupila do šatny pro zaměstnance, kde z odložených věcí odcizila hotovost 200 Kč ke škodě zaměstnankyně, kterou byla poškozená Y. P. (bod 1 výroku o vině), - dne 9. 11. 2023 v Praze XY, XY XY, v baru XY vstoupila do šatny a skladu pro zaměstnance, kde z odložené kabelky poškozené T. H. odcizila hotovost 6 700 Kč (bod 2 výroku o vině, který byl převzat z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 11. 2023, sp. zn. 3 T 124/2023), přestože byla rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 7. 2021, sp. zn. 3 T 51/2021, který nabyl právní moci dne 18. 8. 2021, uznána vinnou přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody na deset měsíců se zkušební dobou stanovenou na třicet měsíců za současného vyslovení dohledu.
3. Odvolání obviněné, podané proti výroku o vině a dalším výrokům, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2025, č. j. 9 To 227/2025-267, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.
4. Obviněná podala dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Výrok, jímž bylo zamítnuto její odvolání, napadla s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h), m) tr. ř. Jako dovolací důvod podle § 265b odst.1 písm. g) tr. ř. obviněná namítla, že nebylo vyhověno jejím návrhům na provedení důkazů ohledně jejího duševního stavu v době činu. Měla tím na mysli jednak lékařskou dokumentaci, kterou navrhovala vyžádat od ošetřujícího psychiatra MUDr. Petra Petráčka, jednak znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. V této souvislosti poukázala na lékařskou zprávu ošetřujícího lékaře, kterou obdržela po vyhlášení rozsudku a podle které u ní byla diagnostikována schizoaktivní psychóza depresivního typu, klaustrofobie a kleptomanie. Uvedla, že z toho vyplývala nezbytnost opatření důkazů, které navrhovala. Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. obviněná zahrnula námitku nesprávného právního posouzení skutku, přičemž vyjádřila názor, že byla nepříčetná a tedy trestně neodpovědná. To podle ní mohlo vyplynout z důkazů, které navrhovala a které nebyly provedeny. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. vyvozovala z předcházejících důvodů. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že v dané věci se nejedná o tzv. opomenuté důkazy, protože soudy věnovaly důkazním návrhům obviněné náležitou pozornost a vysvětlily, proč jim nevyhověly. Poukázal na způsob provedení činu, který se vyznačoval promyšleností a nevykazoval nic, co by vzbuzovalo pochybnost o příčetnosti obviněné. Blíže se věnoval otázce kleptomanie a případný diagnostický závěr o kleptomanii nepovažoval za důvod k pochybnostem o příčetnosti obviněné s ohledem na to, že kleptomanie jako duševní porucha způsobující nepříčetnost se projevuje příznaky, které v případě jednání obviněné chybí. Státní zástupce označil dovolání za zjevně neopodstatněné a navrhl, aby bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto.
6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněnou jako oprávněnou osobou podle § 265d odst.1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné, přičemž zčásti bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
7. Za nutné pokládá Nejvyšší soud poznamenat, že se dovoláním obviněné zabýval ve vztahu k tomu útoku pokračujícího trestného činu, který obviněná spáchala dne 28. 9. 2023 (bod 1 výroku o vině). Útokem spáchaným dne 9. 11. 2023 (bod 2 výroku o vině) byla obviněná předtím pravomocně uznána vinnou rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 11. 2023, sp. zn. 3 T 124/2023, a skutkovými zjištěními uvedenými v tomto rozsudku byl Obvodní soud pro Prahu 1 při rozhodování ve věci sp. zn. 2 T 125/2023 vázán podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku.
K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
8. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
9. Námitky, jimiž obviněná vytýkala neprovedení důkazů ohledně jejího duševního stavu v době činu, lze podřadit pod tu variantu uvedeného dovolacího důvodu, která spočívá v neprovedení navrhovaných podstatných důkazů. Bezvýsledně navrhované důkazy se vztahují k příčetnosti obviněné jako podmínce její trestní odpovědnosti a jsou proto relevantní z hlediska rozhodných skutkových zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu.
10. Obvodní soud pro Prahu 1 dospěl k závěru, že obviněná byla v době činu příčetná a že je tudíž trestně odpovědná. Tento závěr učinil na podkladě listinných důkazů, jimiž byly znalecké posudky v předcházejících trestních věcech obviněné, v nichž šlo vždy o trestný čin krádeže, zejména pak znalecký posudek, který vypracoval MUDr. Jakub Šimek ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 2 T 141/2023 (Obvodní soud pro Prahu 1 v odůvodnění rozsudku uvedl, že znalec podal posudek ve věci Okresního soudu v Kladně). Znalec MUDr. Jakub Šimek vypracoval posudek o duševním stavu obviněné ve vztahu ke skutku, jehož podstatou bylo to, že obviněná dne 7. 1. 2023 v kavárně vstoupila do kanceláře provozovny a z otevřeného trezoru vzala hotovost ve výši 93 000 Kč. Tento skutek měl stejnou povahu, jakou měly oba útoky spáchané ve dnech 28. 9. 2023 a 9. 11. 2023. Všechny útoky spočívaly v tom, že obviněná v objektu, který byl jinak veřejně přístupný (kavárna, restaurace, bar), vstoupila do prostoru, který nebyl určen pro hosty, ale pro zaměstnance (kancelář, šatna, sklad), a zde odcizila odložené peníze. V poměru mezi všemi útoky do popředí vystupuje jak shoda v předmětu útoku, jímž byly vždy hotové peníze, tak shoda ve způsobu provedení, který záležel vždy ve vstupu do prostor určených pro zaměstnance příslušného zařízení (kavárny, restaurace, baru). Vzhledem k tomu a zároveň vzhledem k malému časovému odstupu útoku provedeného dne 28. 9. 2023 od spáchání útoku provedeného dne 7. 1. 2023 a od podání znaleckého posudku znalce MUDr. Jakuba Šimka dne 30. 4. 2023 (přičemž znalec osobně vyšetřil obviněnou dne 17. 2. 2023), lze akceptovat postup Obvodního soudu pro Prahu 1, který vztáhl závěry znaleckého posudku jako listinného důkazu i k útoku spáchanému dne 28. 9. 2023.
11. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 2 T 141/2023 podal MUDr. Jakub Šimek, znalec v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalecký posudek o duševním stavu obviněné v době spáchání útoku provedeného dne 7. 1. 2023. Přitom se znalec seznámil se znaleckými posudky o duševním stavu obviněné vypracovanými jak v jejích dřívějších trestních věcech, tak v řízení o omezení její svéprávnosti, vzal v úvahu tehdejší zdravotní dokumentaci obviněné a osobně obviněnou vyšetřil. Lze proto soudit, že pro podání znaleckého posudku měl dostatečný podklad. Posudek znalce vyzněl v závěr, že obviněná trpí poruchou osobnosti – lehkou mentální retardací, která však nesnižovala významně její rozpoznávací a ovládací schopnosti. Znalec připustil, že ovládací schopnost obviněné byla dotčena sníženou racionální kontrolou jejího jednání, nikoli ale tak, aby to bylo forenzně významné. Jestliže ze znaleckého posudku MUDr. Jakuba Šimka vyplývala zjištění umožňující konstatovat příčetnost a tedy trestní odpovědnost obviněné za útok spáchaný dne 7. 1. 2023, pak z tohoto posudku jako listinného důkazu bylo možné vyvodit, že tu nejsou žádné důvodné pochybnosti o příčetnosti a tedy trestní odpovědnosti obviněné za útok naprosto stejné povahy spáchaný krátce poté, tj. dne 28. 9. 2023. Tento závěr je plně slučitelný s tím, že obviněná jinak je osobou, jejíž svéprávnost byla omezena. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 42 P 14/2020, jímž bylo omezení její svéprávnosti vysloveno, je zřejmé, že omezení se týká zejména nakládání s majetkem, rodičovské odpovědnosti, vyřizování úředních záležitostí apod. Lze jen dodat, že znalecký posudek o duševním zdraví obviněné byl v řízení o omezení svéprávnosti vypracován za jiným účelem a podle jiných hledisek, než jak tomu je při posuzování příčetnosti coby podmínky trestní odpovědnosti.
12. Z lékařské zprávy MUDr. Petra Petříčka ze dne 12. 6. 2025, kterou obviněná připojila k odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, není patrno nic, co by vyvolávalo nutnost dalšího zkoumání duševního stavu obviněné. Ve zmíněné zprávě MUDr. Petr Petříček ohledně obviněné uvedl toto: „ … trpí schizoaktivní psychózou, depresivní typ, klaustrofóbií a kleptománií. Z psychiatrického hlediska doporučuji trest ve formě domácího vězení. Se sdělením výše jmenovaná i její opatrovník souhlasí.“ Zpráva je podepsána nejen lékařem, ale také obviněnou a jejím opatrovníkem.
13. Citovaná zpráva pochází z doby jednoho roku a téměř devíti měsíců po spáchání útoku provedeného dne 28. 9. 2023 a evidentně nemá vztah k duševnímu stavu obviněné v době spáchání činu. Obsahem zprávy je konstatování, že obviněná trpí mimo jiné kleptománií, avšak nevyplývá z ní žádná důvodná pochybnost o duševním stavu obviněné v době činu. Ve zprávě není nijak zpochybňována příčetnost obviněné, ale je jen doporučeno uložení trestu domácího vězení. Toto doporučení implicitně vyjadřuje, že obviněná je z hlediska příčetnosti trestně odpovědná.
14. Pokud soudy za uvedeného stavu nevyhověly návrhům obviněné na doplnění důkazů zdravotnickou dokumentací a znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, měly pro to přijatelný důvod v nadbytečnosti navrhovaných důkazů.
15. Z hlediska ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dovolání obviněné zjevně neopodstatněné.
K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
16. Podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
17. V mezích tohoto dovolacího důvodu je možno namítat porušení hmotného práva při jeho aplikaci na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Dovolacím důvodem tedy jsou jen námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, byl nesprávně posouzen po právní stránce. Pokud je nesprávnost právního posouzení skutku nebo jiného hmotně právního posouzení vztahována k jiné verzi skutkového stavu, než jak ho zjistily soudy, nejsou takové námitky dovolacím důvodem.
18. Obviněná namítala, že byla nepříčetná a že proto nebyla podle § 26 tr. zákoníku trestně odpovědná. Tyto námitky ale nevztahovala ke skutkovým zjištěním, která o jejím duševním stavu učinil Obvodní soud pro Prahu 1 a se kterými se v napadeném usnesení ztotožnil také Městský soud v Praze. Uplatněné námitky spojovala se svou vlastní skutkovou verzí, kterou se snažila prosadit prostřednictvím neopodstatněných návrhů na provedení dalších důkazů a která je odlišná od skutkových zjištění soudů. Tím se ovšem ocitla mimo deklarovaný dovolací důvod.
19. Z hlediska ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. bylo dovolání obviněné podáno z jiného důvodu, než je v tomto ustanovení uveden.
K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
20. Tento dovolací důvod byl v posuzované věci uplatnitelný ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l).
21. V této variantě je dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. vázán na jiný dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., v dané věci na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Ze zmíněné vázanosti plyne, že pokud je dovolání obviněné zjevně neopodstatněné z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je zjevně neopodstatněné také z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. m) tr.ř., a že pokud uplatněné námitky nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., nejsou ani dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.
Závěrem
22. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení, Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 1. 2026
JUDr. Josef Mazák předseda senátu