Plný text
7 Tdo 59/2026-497
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 2. 2026 o dovolání obviněného L. K. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. 5 To 197/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 14 T 133/2024, takto:
I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. 5 To 197/2025.
Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. II. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný L. K. nebere do vazby.
Odůvodnění: I. Stručné shrnutí dosavadního řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 24. 2. 2025, sp. zn. 14 T 133/2024, byl obviněný shledán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku (obojí pod bodem 1 výroku o vině), a přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku (obojí pod bodem 2 výroku o vině). Za to a za sbíhající se trestnou činnost byl obviněnému uložen podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl dále obviněnému uložen trest propadnutí věci (kapesního nože), podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody a podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu, jenž se týkal sbíhající se trestné činnosti.
2. Vzhledem k povaze dovolací argumentace Nejvyšší soud nebude rekapitulovat popis skutků, v nichž soud shledal naplnění znaků uvedených trestných činů. Stranám je tento popis dobře znám. 3. Obviněný se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolal. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. 5 To 197/2025, odvolací soud odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. Učinil tak ve veřejném zasedání v nepřítomnosti obviněného, a to postupem podle § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř. ve spojení s § 238 tr. ř.
II. Obsah dovolání a vyjádření k nim
4. Obviněný podal proti druhostupňovému rozhodnutí dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) a d) tr. ř. 5. Vzhledem k povaze uplatněných dovolacích důvodů byly námitky obviněného ryze procesněprávní a tvrdily pochybení odvolacího soudu plynoucí z opomenuté skutečnosti, že obviněný byl v době konání veřejného zasedání v odvolacím řízení ve výkonu trestu odnětí svobody. 6. Proto obviněný jednak namítl, že nebyl o konání veřejného zasedání vyrozuměn, protože si nemohl zásilku vyzvednout, a s odkazem na § 263 odst. 4 tr. ř. pak uvedl, že veřejné zasedání nemohlo být vzhledem k probíhajícímu výkonu trestu odnětí svobody konáno v jeho nepřítomnosti, pokud k tomu nedal výslovný souhlas (což nedal). Současně měl za to, že byl naplněn důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., a tedy měl být v odvolacím řízení zastoupen obhájcem, což se nestalo.
7. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a aby postupoval podle § 265l nebo 265m tr. ř.
8. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání nebude vyjadřovat.
III. Posouzení důvodnosti dovolání
9. Nejvyšší soud po zjištění, že byly splněny všechny formální a obsahové podmínky k podání dovolání, dospěl k následujícím závěrům.
10. Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) a d) tr. ř., které mohou být naplněny, pokud (v případě prvního uplatněného důvodu) obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, a pokud (v případě druhého uplatněného důvodu) byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. 11. Pod uplatněné dovolací důvody byly podřaditelné jednak námitka absence zastoupení obhájcem ve veřejném zasedání konaném v odvolacím řízení navzdory naplnění podmínek nutné obhajoby a jednak námitka nenaplnění podmínek pro konání veřejného zasedání před odvolacím soudem v nepřítomnosti obviněného, obojí s odkazem na to, že se obviněný v době konání veřejného zasedání, resp. i v době, kdy byl o jeho konání vyrozumíván, nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody. Tyto námitky jsou opodstatněné.
12. Z obsahu trestního spisu, stejně jako z dalších podkladů vyžádaných Nejvyšším soudem, vyplývá, že obviněný dne 26. 7. 2025 nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody do Věznice Stráž pod Ralskem, a to nejprve nařízeného ve věci Okresního soudu v Břeclavi vedené pod sp. zn. 21 T 2/2025 v trvání 6 měsíců, který vykonal dne 26. 1. 2026, od kdy vykonává trest uložený v nyní projednávané věci, s plánovaným koncem dne 26. 1. 2028, a to s ohledem na zápočet již dříve vykonaného trestu odnětí svobody, ke kterému byl odsouzen za sbíhající se trestnou činnost. Obviněný tak byl ve výkonu trestu odnětí svobody již v době, kdy mu bylo doručováno vyrozumění o konání veřejného zasedání, které si pro nepřítomnost nepřevzal; dne 22. 7. 2025 mu tak byla ponechána výzva k vyzvednutí zásilky, kterou si nevyzvedl, a proto desátým dnem byla považována za doručenou. Současně byl obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody i v den konání veřejného zasedání dne 27. 8. 2025, u kterého z tohoto důvodu nebyl přítomen, aniž by však k takovému postupu udělil souhlas. V odvolacím řízení navíc nebyl zastoupen obhájcem, neboť jak vyplývá z obsahu spisu, obviněnému, u kterého nebyl v předcházející době dán žádný důvod nutné obhajoby, byla pouze na počátku odvolacího řízení ustanovena obhájkyně Mgr. Barbora Musilová, avšak postupem podle § 251 odst. 2 tr. ř. pouze za účelem odstranění vad obviněným podaného odvolání. Po naplnění účelu tohoto ustanovení a v době konání veřejného zasedání tak obviněný již zastoupen obhájcem nebyl, a za takového stavu a v jeho nepřítomnosti bylo konáno veřejné zasedání a vyhlášeno napadené usnesení. Teprve poté dne 24. 9. 2025 byl obviněnému z důvodu nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. ustanoven obhájce JUDr. Ludvík Stloukal, místo kterého byl následně dne 5. 11. 2025 ustanoven obhájce JUDr. Ondřej Šmíd, Ph.D. Ten jej zastupuje i v tomto dovolacím řízení. 13. Souladně s obsahem dovolací argumentace Nejvyšší soud k tomuto průběhu uvádí, že s výkonem trestu odnětí svobody se spojují některé zvláštní procesní pravidla pro vedení řízení, resp. pro konání veřejného zasedání v odvolacím řízení. Prvním je, že omezení na svobodě v důsledku výkonu trestu odnětí svobody zakládá podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. jeden z důvodů nutné obhajoby, a obviněný tak musí být zastoupen obhájcem. Druhým zvláštním pravidlem je, že veřejné zasedání se v odvolacím řízení podle § 263 odst. 4 tr. ř. může v nepřítomnosti obviněného, který vykonává trest odnětí svobody, konat pouze tehdy, pokud k tomu dá obviněný výslovný souhlas. Nadto je třeba doplnit, že podmínkou konání veřejného zasedání v nepřítomnosti je i jeho řádné vyrozumění (příp. předvolání) způsobem předvídaným v § 62 a násl. tr. ř. Byť tedy obecně vzato nejsou uložení zásilky podle § 64 odst. 2 tr. ř. a z něj případně vyplývající fikce doručení zásilky adresátovi vyloučeny u zásilky, jíž je obviněný jako odvolatel vyrozumíván o konání veřejného zasedání o odvolání (rozhodnutí uveřejněné pod č. 38/2003-II Sb. rozh. tr.), takový závěr nelze dovodit, pokud obviněný v době běhu desetidenní lhůty nastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, čímž je mu zabráněno, aby si uloženou zásilku vyzvedl. 14. V této věci byla zmíněná zákonná pravidla porušena, neboť obviněný, přestože se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, nebyl v odvolacím řízení, resp. v době konání veřejného zasedání zastoupen obhájcem, ačkoli jím být zastoupen, z důvodu nutné obhajoby, musel, a veřejné zasedání k tomu bylo konáno v jeho nepřítomnosti, ačkoli se tak nemohlo stát, neboť o něm obviněný nemohl být vyrozuměn a zejména nedal k jeho konání (v jeho nepřítomnosti) souhlas. Stalo se tak zjevně proto, že odvolací soud výkonu trestu odnětí svobody obviněným nezjistil, což však na povaze procesního pochybení, stejně jako na důvodnosti dovolacích námitek, ničeho nemění, neboť si procesní podmínky konání úkonu ověřit mohl a měl. 15. Obě námitky jsou tak důvodné, a s tím jsou i naplněny uplatněné dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) i d) tr. ř.
IV. Závěr
16. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům Nejvyšší soud dovolání obviněného L. K. vyhověl, neboť byla porušena jeho zákonná práva na zastoupení obhájcem a na konání veřejného zasedání v jeho přítomnosti, a proto zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu, jemuž zároveň přikázal věc znovu projednat a rozhodnout. Společně s tím zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc se pak vrací odvolacímu soudu ke znovukonání odvolacího řízení, a to za splnění aktuálně existujících procesních podmínek (které pochopitelně mohou být odlišné než v předchozím případě). 17. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se Nejvyšší soud musel zabývat i otázkou vazby obviněného, který totiž v době vydání tohoto kasačního rozhodnutí vykonával trest odnětí svobody uložený soudem prvního stupně v této věci. Protože pak obviněný nebyl v předchozím řízení vzat do vazby, neboť nebyly k takovému postupu shledány důvody, a ty nevyplynuly ani ze spisového materiálu, rozhodl Nejvyšší soud, že rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby není namístě. 18. Nejvyšší soud rozhodl podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 2. 2026
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu