Plný text
8 Tz 66/2021-443
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 9. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného M. K., nar. XY, na území České republiky bez trvalého pobytu, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 5 To 214/2020, o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí podle § 275 odst. 4 tr. ř., takto:
Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se zamítá návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému M. K. v trvání 3 roků se zařazením do věznice s ostrahou rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 9. 7. 2020, sp. zn. 1 T 69/2020, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 5 To 214/2020.
Odůvodnění:
Ministryně spravedlnosti České republiky (dále jen „ministryně spravedlnosti“) podala dne 15. 9. 2021 u Nejvyššího soudu v rámci stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. K. v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 1 T 69/2020 též návrh podle § 275 odst. 4 tr. ř. na přerušení výkonu napadeného rozhodnutí – rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 5 To 214/2020.
Ve stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti zrekapitulovala, že rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 9. 7. 2020 byl obviněný uznán vinným pod bodem 1. přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, pod body 2., 3. přečiny krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a pod body 4., 5. přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, přičemž citovala skutková zjištění nalézacího soudu. Rozsudkem odvolacího soudu – Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 5 To 214/2020, do kterého směřuje stížnost pro porušení zákona, byl k odvolání státního zástupce i obviněného rozsudek soudu prvního stupně zrušen a obviněný byl mj. opakovaně uznán vinným pod body 1., 2. zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a pod bodem 1. i přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a pod body 3., 4. zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přičemž odvolací soud skutkově doplnil ve výroku o vině, že svého jednání se obviněný dopustil za jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, neboť dne 12. 3. 2020 bylo vyhlášeno usnesení vlády České republiky č. 194, kterým byl podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav od 14:00 hod. dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů. Za takto vymezenou trestnou činnost byl obviněnému uložen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let se zařazením do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
Ministryně spravedlnosti poukázala na podstatné závěry rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, i navazující nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, jimiž byla řešena problematika kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V předmětné věci však tato podmínka splněna nebyla. Proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem odvolacího soudu byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Teplicích věc znovu projednat a rozhodnout, popř. aby Nejvyšší soud postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.
Podle § 275 odst. 4 tr. ř. může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatelky a obsah napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud se na základě citovaného ustanovení zabýval návrhem ministryně spravedlnosti podle § 275 odst. 4 tr. ř., tomuto však nepřisvědčil. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podání ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného, je vzhledem k obsahu předloženého spisového materiálu a námitkám uplatněným v podané stížnosti pro porušení zákona možno s vyšší mírou pravděpodobnosti očekávat, že stížnosti bude vyhověno. Na druhou stranu Nejvyšší soud zohlednil vzájemný poměr mezi dosud vykonanou částí nepodmíněného trestu odnětí svobody (18 měsíců) a trestem, který obviněného podle očekávání může postihnout při uvažovaném budoucím vyhovění stížnosti pro porušení zákona a na to navazující aplikaci toliko mírnějšího ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku se sazbou trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let. O samotné stížnosti pro porušení zákona bude schopen Nejvyšší soud rozhodnout v dohledné době, aniž by obviněný nepřiměřeně dlouho setrvával ve výkonu trestu odnětí svobody, jehož zrušení je možno na základě stížnosti pro porušení zákona očekávat. Za daných okolností tedy není účelným v dané fázi řízení pozitivně rozhodnout o návrhu státního zástupce vzneseném podle § 275 odst. 4 tr. ř. a přerušit obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody.
Proto Nejvyšší soud podle § 275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o zamítnutí návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 9. 7. 2020, sp. zn. 1 T 69/2020, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 5 To 214/2020.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 9. 2021
JUDr. Milada Šámalová předsedkyně senátu
Vypracoval: Mgr. Pavel Göth