Nejvyšší soud

4 Tdo 1025/2023

27 Nd 633/2023

30 Cdo 3245/2023

27 Nd 632/2023

23 Nd 660/2023

23 Cdo 2680/2023

21 Cdo 878/2023

33 Cdo 1459/2023

20 Cdo 2217/2023

30 Cdo 3191/2023

28 Cdo 2803/2023

4 Tdo 948/2023

21 Nd 652/2023

20 Cdo 3367/2023

27 Nd 678/2023

33 Nd 650/2023

20 Ncu 176/2023

23 Nd 616/2023

8 Tdo 990/2023

26 Cdo 2557/2023

11 Tdo 896/2023

8 Tdo 923/2023

11 Tcu 138/2023

7 Tdo 828/2023

7 Tdo 936/2023

3 Tdo 769/2023

31 Cdo 1468/2023

Je-li tříčlenný senát Nejvyššího soudu, jemuž byla věc přidělena podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu k projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem obsaženým pro poměry dané věci ve zrušujícím nálezu Ústavního soudu, není to důvodem pro předložení věci velkému senátu příslušného kolegia Nejvyššího soudu bez zřetele k tomu, že dodržení závazného právního názoru Ústavního soudu způsobí rozpor v rozhodovací praxi tříčlenných senátů Nejvyššího soudu. To platí bez zřetele k tomu, zda jde o závazný právní názor o hmotném právu, nebo o závazný právní názor o procesním právu.

8 Tdo 977/2023

11 Tcu 135/2023

30 Cdo 1273/2023

7 Tdo 922/2023

11 Tcu 125/2023

22 Cdo 140/2023

22 Cdo 754/2023

7 Tdo 966/2023

23 Cdo 2445/2023

27 Cdo 3134/2023

7 Tdo 957/2023

7 Tdo 949/2023

23 Cdo 963/2023

8 Td 63/2023

8 Tdo 900/2023

26 Cdo 3390/2023

31 Cdo 1178/2023

Je-li v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětem řízení peněžité plnění převyšující 50.000 Kč, které se skládá z nároků, jež, ač mají původ v téže události, jsou obecně vzato pokládány za nároky se „samostatným skutkovým základem“, z nichž každý samostatně nepřevyšuje 50.000 Kč, omezení přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu vyjádřeného v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se neuplatní, jestliže se dovolání týká právních otázek, jejichž řešení je těmto nárokům společné (vychází ze skutkového základu těmto nárokům společného). Je-li v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětem řízení peněžité plnění převyšující 50.000 Kč, které se skládá z nároků, jež, ač mají původ v téže události, jsou obecně vzato pokládány za nároky se „samostatným skutkovým základem“, z nichž každý samostatně nepřevyšuje 50.000 Kč, omezení přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu vyjádřeného v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se prosadí, jestliže se dovolání týká právních otázek, jejichž řešení není těmto nárokům společné (nevychází ze skutkového základu těmto nárokům společného). V pochybnostech o tom, zda dovoláním otevřená právní otázka vychází ze společného skutkového základu uplatněných nároků, nemůže dovolací soud dovolání odmítnout podle § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Předmětem řízení je (totiž) peněžité plnění, které v souhrnu převyšuje 50.000 Kč a výjimku z pravidla jdoucí nad rámec dikce § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zkoumáním samostatného skutkového základu jednotlivých nároků je nutno vykládat restriktivně (v hraničních případech ve prospěch přípustnosti dovolání co do hodnotového censu). Subjektivní prvky, jež mohou být vneseny do zkoumání přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu tím, jak dovolatel v dovolání vymezí právní otázky, o jejichž řešení dovolací soud žádá, se logicky nemohou promítnout do podoby poučení o přípustnosti dovolání (§ 157 odst. 1 o. s. ř. a § 169 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.) v písemném vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu to bude obsahovat poučení o přípustností dovolání podle toho, zda v době vydání rozhodnutí odvolacího soudu bylo předmětem řízení peněžité plnění, které v souhrnu převyšuje 50.000 Kč.

24 Cdo 2330/2023

Z účastenství v pozůstalostním řízení dle ustanovení § 113 z. ř. s. nepominutelnému dědici nevyplývá oprávnění zpochybňovat zjištěná aktiva pozůstalosti po zůstaviteli, nýbrž nepominutelný dědic může vznášet námitky a podávat opravné prostředky pouze stran ocenění majetku, který byl do aktiv pozůstalosti již zahrnut. Má-li nepominutelný dědic za to, že zůstaviteli náležel ke dni jeho smrti i další majetek, který nevyšel v pozůstalostním řízení najevo nebo se k němu z důvodu jeho spornosti nepřihlíželo (§ 172 odst. 2 z. ř. s.), a proto nebyl zahrnut do aktiv pozůstalosti (§ 180 a § 181 z. ř. s.), pak mu nic nebrání, aby se svého práva na výplatu peněžité pohledávky odpovídající povinnému dílu (nebo jeho doplnění) v rozsahu připadajícím na další aktiva pozůstalosti domáhal vůči dědicům žalobou podle části třetí občanského soudního řádu, tedy mimo pozůstalostní řízení.

8 Tdo 911/2023

8 Tdo 967/2023

25 Cdo 582/2023

23 Cdo 3046/2023

8 Tdo 945/2023