Nejvyšší soud

29 Cdo 168/2019

Nevydá-li správce konkursní podstaty osobního dlužníka zástavnímu dlužníku potvrzení o tom, že úhradou zajištěné pohledávky do konkursní podstaty zaniklo zástavní právo váznoucí na nemovitostech, které pohledávku zajišťovaly, a posuzuje-li se zánik zástavního práva podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, může se zástavní dlužník úspěšně domáhat žalobou podanou proti správci konkursní podstaty určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem právo domáhat se soudně vydání potvrzení o zániku zástavního práva zástavní dlužník nemá. Nevydá-li správce konkursní podstaty osobního dlužníka zástavnímu dlužníku na jeho žádost písemné potvrzení (kvitanci) o tom, že do konkursní podstaty zcela nebo zčásti uhradil zajištěnou pohledávku, a posuzuje-li se splnění povinnosti vystavit takové potvrzení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013, může se zástavní dlužník úspěšně domáhat žalobou podanou proti správci konkursní podstaty u obecného soudu vydání (vystavení) takového potvrzení bez zřetele k tomu, že pokyn, aby správce konkursní podstaty takové potvrzení (kvitanci) vystavil, odmítl udělit konkursní soud (při výkonu dohlédací činnosti). Zástavní právo k nemovitostem sepsaným do konkursní podstaty osobního dlužníka, které zajišťují pohledávku zástavního věřitele, zaniká okamžikem, kdy zástavní dlužník uhradí do konkursní podstaty zajištěnou pohledávku. Jestliže správce konkursní podstaty takto uhrazenou částku nesprávně vrátí zástavnímu dlužníku, účinky zániku zástavního práva dle § 170 odst. 1 písm. a/ obč. zák. tím nepomíjejí a zástavní právo se neobnovuje takové plnění správce konkursní podstaty je (již) plněním bez právního důvodu.

29 Cdo 3794/2020

29 Nd 623/2020

11 Tdo 6/2021

24 Cdo 1331/2019

24 Cdo 3200/2020

24 Cdo 1438/2020

11 Tdo 1292/2020

25 Cdo 3990/2019

25 Cdo 3732/2020

24 Cdo 2680/2020

24 Cdo 1314/2019

8 Tdo 1293/2020

5 Tdo 3/2021

6 Tdo 1307/2020

25 Nd 598/2020

20 Ncu 148/2020

28 Cdo 3746/2020

21 Cdo 3460/2020

20 Cdo 3754/2020

8 Tdo 1399/2020

20 Ncu 108/2020

28 Cdo 3808/2020

8 Tdo 1298/2020

30 Cdo 3415/2020

21 Cdo 2063/2020

25 Cdo 3444/2020

30 Cdo 3565/2020

24 Nd 594/2020

31 Cdo 1475/2020

Žalovaný je oprávněn uplatnit v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, jako odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 písm. f/ o. s. ř. skutečnost, že po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně učinil jednostranný hmotněprávní úkon směřující k započtení své pohledávky proti vymáhané pohledávce to platí bez zřetele k tomu, že odvolací soud bude o této obraně žalovaného rozhodovat ve skutečnosti v jediné instanci. Odvolací soud však k takovému kompenzačnímu projevu přihlédne jen tehdy, nebrání-li posouzení jeho důvodnosti, že je (musí být) spojen s nepřípustným uplatněním těch skutečností, jež se týkají důvodu vzniku (pravosti), výše a splatnosti pohledávky žalovaného užité k započtení, jež nastaly (vznikly) před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí soudu prvního stupně, nebo dokonce před podáním žaloby o zaplacení vymáhané pohledávky. Jestliže odvolací soud nepřihlédne v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, k jednostrannému hmotněprávnímu úkonu, jímž žalovaný uplatnil vůči žalobci (mimo soud) svou pohledávku k započtení proti žalobou vymáhané pohledávce, proto, že účastníci řízení tuto skutečnost v odvolacím řízení neuplatnili (§ 212a odst. 3 o. s. ř.), nebo proto, že posouzení důvodnosti započtení je spojeno s nepřípustným uplatněním dalších skutečností nebo důkazů (§ 205a, § 211a o. s. ř.), je tím současně deklarováno, že k zániku pohledávek takovým kompenzačním projevem nedošlo.

24 Nd 528/2020

8 Tdo 1365/2020

5 Tdo 1381/2020

30 Cdo 2763/2020

21 Cdo 1892/2020

6 Tdo 1349/2020

6 Tz 48/2020

24 Cdo 2470/2020

8 Tdo 1317/2020

30 Cdo 1426/2020

6 Tdo 1384/2020

6 Tdo 1404/2020

30 Nd 2/2021

20 Cdo 3846/2020

28 Cdo 3674/2020

28 Cdo 3693/2020

20 Ncu 109/2020

20 Cdo 3551/2020

28 Nd 606/2020

20 Cdo 3738/2020