Nejvyšší správní soud

2 Afs 80/2020

2 Afs 338/2019

Odpovědnosti za přestupek podle § 294 odst. 1 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, spočívající v uvedení nesprávného údaje o sazebním zařazení zboží v celním prohlášení, se pachatel (deklarant) může zprostit podle § 298 odst. 1 celního zákona na základě své dobré víry ve správnost nezávazného vyjádření celního orgánu ohledně takového zařazení. Podmínkou je, aby vyjádření bylo vydáno přímo deklarantovi ve vztahu ke konkrétnímu zboží, které musí být identické se zbožím (dostatečně přesně) vymezeným v žádosti o nezávazné vyjádření.

10 Afs 206/2020

3 Ads 273/2019

6 Azs 255/2019

9 Afs 314/2019

1 Afs 450/2020

4 As 411/2020

2 As 22/2019

Demoliční suť, tedy směs stavebních hmot vzniklá zbouráním stavby, je obvykle odpadem ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném do 30. 9. 2013; za určitých okolností (nevyžaduje-li dalšího zpracování) může být vedlejším produktem využitelným při budování nové stavby.

5 Azs 432/2019

Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince – státního příslušníka tzv. třetí země, který na území ČR pobývá neoprávněně, neboť přestal splňovat podmínky vstupu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex K naplnění této výhrady a vydání rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. a) bodu 2 téhož zákona samo o sobě nestačí, že byl cizinec odsouzen za trestný čin, ale je třeba zvážit všechny okolnosti související s odsouzením, jakož i další individuální okolnosti týkající se cizincova života, včetně pobytu a rodinných poměrů v jiném členském státě EU.

10 Azs 283/2020

5 As 439/2019

2 As 65/2019

I. Orgány veřejné moci a správci pozemních komunikací jsou povinni počínat si tak, aby jimi spravované pozemní komunikace mohly být v co největší míře využívány v souladu se svým zákonným účelem (§ 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Omezit užívání komunikace lze pouze v míře nezbytně nutné k dosažení cíle aprobovaného zákonem. II. Vlastník či správce pozemní komunikace je povinen počínat si tak, aby případná omezení v možnostech jejího užívání minimalizoval jak z hledisek věcných (např. omezení hmotnosti vozidel či jejich nejvyšší povolené rychlosti), tak z hledisek časových. Pokud si tak nepočíná, lze jej k tomu přimět postupem podle § 41 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. III. Vlastník či správce pozemní komunikace zejména musí pečlivě vážit, zda je nezbytné omezit například vjezd vozidel nad určitou hmotnost, jestliže je daná komunikace právě takovými vozidly obvykle užívána. Je-li to rozumně možné, je třeba se takových omezení vyvarovat volbou méně invazivních prostředků, které dosáhnou téhož cíle (např. omezením nejvyšší povolené rychlosti či střídavým provozem). Především však je třeba uvážit, zda věcná omezení nelze minimalizovat okamžitým provizorním zajištěním bezpečnosti provozu [§ 9 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích], a tak co možná nejvíce zachovat standardní způsob využití pozemní komunikace.

1 Azs 396/2020

V případech, kdy žadateli nebyla udělena mezinárodní ochrana z důvodů podle § 15 a § 15a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (tzv. vylučující klauzule Pokud správní orgán dospěje k závěru, že aplikace vylučující klauzule

2 Afs 374/2019

4 As 116/2020

Obvodní báňský úřad vydává rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (§ 25 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství), které je zároveň územním rozhodnutím o změně využití území (§ 27 odst. 6 téhož zákona), v řízení, které je územním řízením podle § 84 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Přitom používá právní úpravu územního řízení obsaženou ve stavebním zákoně, pokud zvláštní úprava obsažená v § 24 až 28 zákona o ochraně a využití nerostného bohatství nestanoví jinak.

2 As 8/2018

Úkon, jímž nadřízený orgán v přezkumném řízení podle § 149 odst. 6 správního řádu (od 1. 1. 2021 § 149 odst. 8 správního řádu) zrušil závazné stanovisko dotčeného orgánu, není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., a je proto ze soudního přezkumu vyloučen podle § 70 písm. a) s. ř. s. Žalobu proti takovému úkonu soud odmítne podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. d) s. ř. s.

4 Afs 136/2020

6 As 233/2020

3 As 345/2020

5 As 27/2020

Uplynutí doby, které by jinak vedlo k zániku odpovědnosti za přestupek, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto (tj. uplynutí promlčecí doby podle § 30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), brání dalšímu vedení řízení o náhradě škody za přestupek jakožto řízení adhezního. Adhezní řízení

1 As 255/2020

Podřazení určité soutěže pod pojem „loterie nebo jiné podobné hry“ ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, předpokládá mimo jiné prokázání, že účelem pořádání těchto soutěží bylo dosažení zisku z jejich provozování.

10 Afs 185/2020

Správce daně při stanovení daně podle pomůcek [§ 98 odst. 3 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu] nesmí svévolně vybrat z množiny podnikatelů podobných daňovému subjektu jen ty nejefektivnější, aby právě jejich údaje použil jako pomůcku pro výpočet co nejvyšší výsledné daňové povinnosti daňového subjektu. Jsou-li rozdíly ve výsledcích hospodaření srovnávaných podobných podnikatelů propastné, musí správce daně řádně zdůvodnit, proč vybral pro potřebu pomůcek právě ty nejefektivnější podnikatele.

5 Afs 468/2019

I. Příslušný úřad podle čl. 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) může k námitce daňového subjektu sám zjednat nápravu, zahájit dohodovací řízení nebo námitku odmítnout. Správnost jeho postupu přezkoumá soud v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§ 82 s. ř. s.). II. Pokud příslušný úřad při postupu podle čl. 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) zahájí dohodovací řízení, může soud přezkoumat jeho postup při dohodovacím řízení teprve poté, co toto řízení skončí.

8 As 319/2018

I. Služební poměr vojáků z povolání podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a nároky z něj vyplývající mají veřejnoprávní povahu, i pokud není některý z takových nároků v tomto zákoně výslovně uveden. Nárok na náhradu nemajetkové újmy má zpravidla povahu soukromoprávní; vyplývá-li však ze služebního poměru vojáka z povolání, jde o nárok ve věci služebního poměru i přesto, že se nejedná o nárok výslovně uvedený v § 145 a § 146 zákona o vojácích z povolání, a nedopadají tak na něj ustanovení tohoto zákona o řízení ve věcech služebního poměru. O těchto nárocích se vede správní řízení podle § 9 správního řádu a pravomoc rozhodovat o nich mají podle § 2 odst. 2 zákona o vojácích z povolání služební orgány. II. Chybějící právní úprava náhrady nemajetkové újmy pozůstalým při úmrtí vojáka z povolání jinak než v důsledku služebního úrazu či nemoci z povolání představuje nevědomou mezeru v zákoně, kterou je potřeba zaplnit analogickou aplikací § 384 odst. 3 ve spojení s § 265 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění do 30. 9. 2015 (nyní § 271n odst. 2 ve spojení s § 265 zákoníku práce). Újma se tak nahradí způsobem a v rozsahu podle ustanovení o služebních úrazech. III. Osvobození od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dopadající na navrhovatele, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením) se vztahuje i na řízení před správními soudy přesto, že formálně nejde o řízení o náhradě škody, ale pouze o řízení, ve kterém se výsledek takového řízení přezkoumává.

3 Afs 92/2018

10 As 217/2020

4 Afs 343/2018

1 As 52/2020

Zahajuje-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže předběžné prošetření věci [§ 20 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže], nemusí s jistotou vědět, že prošetřovaný subjekt je soutěžitelem. Musí však být na první pohled zřejmé, že předmět a cíl předběžného prošetření odpovídá pravomoci úřadu stanovené v § 20 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. K tomu postačí, pokud postavení prošetřovaného subjektu jako soutěžitele není na první pohled zcela vyloučeno.

1 As 85/2020

Za závažnou havárii podle § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání. Chátrání nemovitosti je důsledkem neplnění povinností vlastníka, nejde o stav náhle vzniklý a nečekaný. Jeho vývoj je v čase naopak dobře předvídatelný.

6 Afs 206/2020

Je-li z obsahu datové zprávy doručené soudu prostřednictvím systému datových schránek patrné, že jí žalobce podává žalobu proti rozhodnutí konkrétního správního orgánu označenému v datové zprávě, je nutno považovat za žalobu (byť blanketní) tuto datovou zprávu, nikoli až její přílohu v nepřijímaném formátu, která byla k datové zprávě připojena. V takovém případě soud vyzve žalobce podle § 37 odst. 5 s. ř. s. k odstranění vad žaloby ve lhůtě, která v době odeslání datové zprávy zbývala do konce zákonné lhůty pro podání žaloby.

1 As 312/2020

2 As 184/2019

Žalobu k ochraně veřejného zájmu podle § 66 odst. 2 nebo 3 s. ř. s. může nejvyšší státní zástupce nebo veřejný ochránce práv podat i proti rozhodnutí správního orgánu, proti němuž nebyly využity řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, i když je připouštěl zvláštní zákon.

5 Afs 237/2018

4 As 150/2019

Prodloužení povolení k vypouštění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší je změnou ve způsobu provozu zařízení. Taková změna zařízení bude zpravidla změnou podstatnou ve smyslu § 2 písm. i) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, existují-li důvodné pochybnosti o zachování únosného zatížení území, v němž je zařízení umístěno, a to bez ohledu na to, že tato změna stanoví stále stejné emisní limity znečišťujících látek, jež mohou být ze zařízení vypouštěny.

Nad 155/2020

Ustanovení § 7 odst. 3 s. ř. s., které určuje zvláštní místní příslušnost krajského soudu pro určité kategorie věcí (například věcí důchodového pojištění), upravuje místní příslušnost soudu jen v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. Nelze jej tedy užít v jiných řízeních (například v řízeních o žalobě na ochranu proti nečinnosti podle § 79 a násl. s. ř. s. a o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. s. ř. s.).

10 As 244/2020

Pokud Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl o odvolání či stížnosti proti rozhodnutí právnické či fyzické osoby ve věcech svobodného přístupu k informacím (§ 20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 111/2019 Sb.) má právo v řízení o žalobě proti rozhodnutí úřadu taková právnická nebo fyzická osoba vystupovat jako osoba zúčastněná na řízení (§ 34 s. ř. s.), nebude-li sama přímo žalobkyní.

8 As 34/2020

I. Pokud soud dospěje k názoru, že posouzení nároku, kterého se žalobce domáhá, se lze úspěšně domoci pouze prostřednictvím jiného žalobního (návrhového) typu, je třeba žalobce vyzvat k návrhu na připuštění změny návrhu postupem podle § 36 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 95 o. s. ř. Protože nedodržení soudem stanoveného postupu (nesplnění výzvy) může mít za následek odmítnutí návrhu (nebo zastavení řízení), o čemž musí být účastník poučen, musí mít taková výzva formu usnesení. Postup soudu, který vyzve ke změně návrhu tak, že takto případně změněný návrh by nebylo možno věcně projednat, a následně takovou změnu připustí, představuje vadu řízení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., jež by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.; II. Podle § 49 odst. 1 s. ř. s. může soud k přípravě na jednání stanovit lhůtu kratší než deset dnů v řízeních, v nichž je povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny. Pokud však soud následně připustí změnu žaloby (návrhu), u které je třeba doručit předvolání k jednání v delší lhůtě (zpravidla minimálně deset dnů), než byla původně stanovena pro projednání původního žalobního (návrhového) typu, nemůže v jednání pokračovat, pokud účastníci požádají, aby jim byla poskytnuta další lhůta, která musí být minimálně tak dlouhá, aby v součtu s původně poskytnutou lhůtou odpovídala lhůtě pro daný žalobní (návrhový) typ.; III. O připuštění či nepřipuštění změny návrhu soud rozhoduje bezodkladně po podání návrhu usnesením [§ 202 odst. 1 písm. d) o. s. ř.]. Soud může připustit změnu návrhu i při jednání (§ 95 odst. 1 věta druhá o. s. ř.), i tehdy to však musí učinit formou usnesení, jež v takovém případě vyhlásí (§ 55 odst. 1 s. ř. s., resp. § 168 odst. 1 o. s. ř.). Nerozhodne-li soud o připuštění změny návrhu usnesením, jde o vadu řízení. Pokud o změněném návrhu jedná, půjde až na výjimky o takovou vadu řízení, jež může mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé. Výjimkou by byla jen situace, kdy by nevznikaly naprosto žádné pochybnosti o tom, že změna návrhu fakticky připuštěna byla, a to i z pohledu účastníků řízení.; IV. Pokud soud rozhodne o připuštění změny návrhu při jednání, účastníci požádají v takové situaci o poskytnutí přiměřené lhůty k reakci na změněnou procesní situaci a objektivně nahlíženo nejde o požadavek nedůvodný, soud jim musí takovou lhůtu v souladu s § 36 odst. 1 s. ř. s. poskytnout.; V. O připuštění změny návrhu podle § 36 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 95 o. s. ř. nemůže soud rozhodnout až v konečném rozhodnutí. Předmět řízení musí být postaven najisto ještě před vynesením rozsudku, aby bylo zřejmé, o čem soud vede řízení a rozhoduje.; VI. V řízení o žalobě proti rozhodnutí, žalobě na ochranu proti nečinnosti či proti zásahu správního orgánu ve věci, kde bylo již zrušené či již neúčinné opatření obecné povahy užito, soud může posoudit jeho soulad se zákonem, ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, analogicky podle čl. 95 odst. 1 Ústavy. Pokud shledá nezákonnost (části) opatření obecné povahy, v jím posuzované věci je neaplikuje.

9 Ads 214/2020

Je-li faktickým obsahem služby označené jako kulturně výměnný program zprostředkování zaměstnání do zahraničí, není možné od fyzické osoby, jež se účastní tohoto programu, požadovat úhradu za zprostředkování zaměstnání podle § 58 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

4 As 350/2020

4 Azs 246/2020

Písemná informace o vyřízení žádosti o přístup k osobním údajům poskytnutá orgánem veřejné moci podle § 30 odst. 4 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a stížnost či podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů směřující proti tomuto rozhodnutí nejsou řádnými opravnými prostředky podle § 5 ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s.

8 As 103/2019

Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů nemůže ani během zkušebního provozu (§ 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) fungovat bez povolení vydaného podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

4 As 139/2020

9 As 244/2020

8 Ads 222/2020

Služební poměr státního zaměstnance zanikne ze zákona pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin [§ 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě] i v případě, že soud ve výroku o trestu odsuzujícího rozsudku upustil od potrestání podle § 46 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

1 As 375/2020

Vyhlášení výběrového řízení podle § 21 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jehož účelem je udělit právo k využívání rádiových kmitočtů (zde pro vybudování mobilního pokrytí ve standardu sítí 5G), není opatřením obecné povahy. Jedná se o procesní úkon správního orgánu, který sám o sobě nemůže zasáhnout do veřejných subjektivních práv adresáta.

2 Afs 167/2018

4 Azs 187/2020

8 As 120/2020

Vyšší soudní úředník, a tedy i asistent soudce, je v soudním řízení správním vedeném u krajského soudu oprávněn rozhodnout podle § 35 odst. 10 s. ř. s. o návrhu na ustanovení zástupce.

5 Azs 65/2020

V rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, se správní orgán nezabývá věcnými důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nýbrž konkrétním důvodem její nepřípustnosti. Je-li žádost nepřípustná dle § 10a odst. 1 písm. c) zákona o azylu, provede správní orgán pohovor s žadatelem a umožní mu vyjádřit se nejen k udělení mezinárodní ochrany jiným členským státem Evropské unie, ale i k dalším skutečnostem, které charakterizují jeho pobyt a životní podmínky v tomto státě. Neuvede-li žadatel nic konkrétního, není správní orgán povinen – s ohledem na zásadu vzájemné důvěry – zabývat se v odůvodnění rozhodnutí o zastavení řízení tím, jaké jsou v daném členském státě podmínky osob požívajících mezinárodní ochrany, ledaže by o nich existovaly důvodné pochybnosti, které s sebou nesou riziko porušení zákazu nelidského nebo ponižujícího zacházení.