Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 25 Cdo 2421/2024-27 ze dne 10. 9. 2024, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 2 Co 9/2024-13 ze dne 31. 1. 2024 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 16 C 30/2023-7 ze dne 28. 8. 2023, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Soudce zpravodaj návrh odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Učinil tak ze zcela stejných důvodů jako v usneseních odmítajících obdobné ústavní stížnosti téhož stěžovatele, viz např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 3298/24, II. ÚS 3371/24, II. ÚS 3505/24, I. ÚS 3506/24 a mnohá další (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz). Ústavnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že stěžovatel opakovaně podává ústavní stížnosti, aniž by byl zastoupen advokátem. V předchozích řízeních proto mnohokrát stěžovatele na tento nedostatek upozornil s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí ústavní stížnosti. Toliko formální opakované poučování stěžovatele by však neplnilo žádný účel (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1279/24, IV. ÚS 311/24, II. ÚS 3367/24, IV. ÚS 156/24, II. ÚS 2999/23, II. ÚS 2908/23).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2025
Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj