Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti Ing. Michala Rozkydálka, zastoupeného JUDr. Bc. Norbertem Naxerou, advokátem, sídlem Politických vězňů 9, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 27. září 2024 č. j. 75 Co 208/2024-130 a rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 29. února 2024 č. j. 111 C 8/2023-100, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Jeseníku, jako účastníků řízení, a EOS KSI Česká republika, s.r.o., sídlem Novodvorská 994/138, Praha 4, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy představuje procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, jež zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributů ústavní stížnosti. Podle citovaného ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
2. Podání dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu nebylo v nyní posuzované věci přípustné [§ 238 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu]. Proti danému rozhodnutí, kterým bylo odmítnuto stěžovatelovo odvolání pro neodstraněné vady, však bylo možné podat žalobu pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 občanského soudního řádu. Z ústavní stížnosti neplyne, že by stěžovatel podal žalobu pro zmatečnost proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, natož že by tento mimořádný opravný prostředek vyčerpal, tj. dosáhl rozhodnutí o něm. Ústavní soud přitom stabilně judikuje, že jde o procesní prostředek, který stěžovatel má k ochraně svých práv k dispozici (např. usnesení ze dne 4. října 2022 sp. zn. IV. ÚS 1972/22, bod 12, a judikatura tam citovaná). Tím, že stěžovatel žalobu pro zmatečnost nepodal a obrátil se přímo na Ústavní soud, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost je proto podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.
3. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2025
Tomáš Langášek v. r. soudce zpravodaj