Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 3 Co 99/2023-175 ze dne 12. 3. 2024 a Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 29 Co 286/2019-147 ze dne 9. 8. 2023, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrh stěžovatelky nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a násl. zákona o Ústavním soudu, především trpí nedostatkem povinného právního zastoupení. Přestože si obligatorních požadavků stěžovatelka musí být vědoma, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně (ve více než desítkách případů) obracela s podáními, při jejichž projednání byla o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučena, zvolila opět nekvalifikovaný postup. Odmítá-li stěžovatelka všechny soudce Ústavního soudu (aniž by vůbec odůvodnila proč), není v takové situaci na Ústavním soudu osoba, která by o takové námitce mohla rozhodnout. Ústavní soud proto ústavní stížnost bez dalšího odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (shodně srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1358/24 ze dne 22. 5. 2024 nebo usnesení sp. zn. IV. ÚS 442/24 ze dne 27. 2. 2024). Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. června 2024
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj