Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Wintrem o ústavní stížnosti OREA - INVEST s.r.o., se sídlem Svojsíkova 1596/2, Ostrava, zastoupené JUDr. Ladislavem Soukupem, advokátem se sídlem Budovatelská 2030, Písek, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 11 ICm 3469/2022, 11 VSOL 155/2024-154 (KSOS 31 INS 4184/2021) ze dne 16. 7. 2024, za účasti Vrchního soudu v Olomouci jako účastníka řízení a Mgr. Petra Brože, insolvenčního správce dlužnice UNIMEX -INVEST, s.r.o., se sídlem Svojsíkova 1596/2, Ostrava, a Krajského státního zastupitelství v Ostravě jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního soudu v Ostravě pro porušení svého práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Stěžovatelka během insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 4184/2021, v incidenčním sporu sp. zn. 11 ICm 3469/2022, vznesla námitku podjatosti proti soudkyni JUDr. Evě Slaběňákové (dále jen "soudkyně"). O podjatosti mají svědčit excesy v jejím rozhodování v neprospěch společnosti JAR REAL TRAFFIC s.r.o. Vrchní soud napadeným usnesením rozhodl, že soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci. Naznačil přitom, že podávání námitek proti této soudkyni může vykazovat znaky obstrukčního jednání.
3. Stěžovatelka v obsáhlé ústavní stížnosti namítá, že soudkyně je podjatá a rozhoduje zaujatě vůči společnosti JAR REAL TRAFFIC s.r.o., vůči které má v insolvenčním řízení negativní vztah, což se dotýká i stěžovatelky. Excesivní rozhodování soudkyně, kdy ve skutkově totožných věcech rozhoduje odlišně, a to v neprospěch JAR REAL TRAFFIC s.r.o., vyvolává pochybnosti o její nepodjatosti a mělo by vést k jejímu vyloučení. Napadené usnesení by proto mělo být zrušeno.
4. Ústavní stížnost je nepřípustná.
5. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.
6. K použití citovaného ustanovení ve vztahu k ústavním stížnostem napadajícím rozhodnutí o nevyloučení soudce z projednání a rozhodování se Ústavní soud podrobně vyjádřil v plenárním stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 ze dne 7. 2. 2023. Ústavní stížnost má zásadně napadat konečná a pravomocná rozhodnutí ve věci samé, nikoli rozhodnutí dílčí, i když jsou sama o sobě pravomocná (bod 26 stanoviska). Vydáním rozhodnutí ve věci nepodjatosti soudce soudní řízení nekončí. Stěžovatelka má nadále k dispozici procesní prostředky ochrany proti rozhodnutí ve věci samé, pomocí kterých se může bránit tomu, že ve věci podle ní rozhodoval vyloučený soudce (body 28 a 31 stanoviska). Ústavní stížnost proti usnesení, kterým soud nevyloučil soudce z projednání a rozhodnutí věci, je tedy z uvedených důvodů nepřípustná (bod 32 stanoviska).
7. Stěžovatelka v ústavní stížnosti současně netvrdí žádné výjimečné okolnosti, které by založily důvod k postupu podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
8. Ústavní soud dodává, že se obdobnými ústavními stížnostmi již zabýval, a to ve vztahu k namítané podjatosti téže soudkyně. Stejným způsobem s nimi naložil v usneseních sp. zn. II. ÚS 2892/23 a IV. ÚS 2839/23 ze dne 29. 11. 2023, IV. ÚS 18/24 ze dne 16. 1. 2024 a I. ÚS 491/24 ze dne 7. 3. 2024.
9. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2025
Jan Wintr, v. r. soudce zpravodaj