Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce Jaromíra Jirsy a soudce zpravodaje Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti E. K., zastoupené Mgr. Ilonou Nohelovou, advokátkou se sídlem Na Květnici 1113/8, Praha 4, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 122/2024-237 ze dne 30. 5. 2024 a rozsudku Okresního soudu v Jičíně č. j. 105 C 3/2022-29 ze dne 23. 6. 2022, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Jičíně jako účastníků řízení a Advokátní kanceláře CINK a partneři s.r.o., Veleslavínova 33, Plzeň, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Vykonatelnost rozsudku Okresního soudu v Jičíně č. j. 105 C 3/2022-29 ze dne 23. 6. 2022 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 122/2024-237 ze dne 30. 5. 2024 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
1. Okresní soud v Jičíně vydal na návrh vedlejší účastnice rozsudek pro uznání, v němž stěžovatelce uložil povinnost zaplatit vedlejší účastnici částku 13 939,20 Kč s příslušenstvím. Soud tak učinil po vydání tzv. kvalifikované výzvy podle § 114b odst. 5 občanského soudního řádu. Stěžovatelka proti rozsudku podala odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který však rozsudek okresního soudu potvrdil. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že byla porušena její práva podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a domáhá se zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
2. Stěžovatelka posléze podala také návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Uvádí, že ji exekuční výkon napadených rozhodnutí přivádí do tíživé životní situace a má na ni rdousící efekt. Upozorňuje a dokládá, že je těžce nemocná a její jediný příjem je nízký invalidní důchod; v poslední době si několikrát nemohla pro nedostatek finančních prostředků vyzvednout ani předepsané léky, natož aby si mohla dovolit drahé dietní potraviny.
3. Stěžovatelka namítá, že výkon rozhodnutí poškozuje její práva v takové míře, že dochází ke zhoršování jejího již tak závažného zdravotního stavu. Uvádí, že vedlejší účastnice je přitom podnikatelsky úspěšnou advokátní kanceláří, která na svém chodu v důsledku odkladu vykonatelnosti nebude ekonomicky ohrožena.
4. Ústavní stížnost zásadně nemá odkladný účinek (srov. § 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Podle § 79 odst. 2 téhož zákona nicméně Ústavní soud může na návrh stěžovatelky odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
5. Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínky podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jsou v nynější věci splněny. Stěžovatelka se nachází v nepříznivé sociální a zdravotní situaci. Jinak bagatelní částka, která je předmětem exekučního výkonu napadených rozhodnutí, může v daném kontextu stěžovatelce způsobit nepoměrně větší újmu, než jaká může odložením vykonatelnosti vzniknout vedlejší účastnici. Lze se důvodně domnívat, že advokátní kancelář odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí příliš nepocítí, zatímco pro stěžovatelku může jít o otázku zachování zdraví.
6. Ústavní soud proto podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Ústavní soud dodává, že odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a Ústavní soud jím nikterak nepředjímá rozhodnutí o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. dubna 2025
Tomáš Langášek předseda senátu