Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Ditou Řepkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky S. R., právně zastoupené Mgr. Lukášem Kuchyňkou, advokátem, se sídlem [adresa] Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2020 č. j. 15 Co 433/2019-384, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. února 2019 č. j. 19 C 183/2017-250, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces podle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod.
2. Stěžovatelka již mnoho let brojí proti svému vystěhování i proti nevyhovění jejím žalobám na určení jejího vlastnického práva k bytu. V řízeních opakovaně namítá obecné vady řízení a podjatost soudců. V ústavní stížnosti namítá, že soudy svévolně ignorovaly veřejné listiny osvědčující vlastnické právo stěžovatelky k předmětnému bytu.
3. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V případě stěžovatelky tomu tak není.
4. Stěžovatelka, přestože o tom byla řádně poučena, nepodala proti napadeným rozhodnutím projednatelné (přípustné) dovolání. Není namístě přisvědčit ani návrhu stěžovatelky na upuštění od podmínky vyčerpání opravných prostředků, neboť stěžovatelka nedoložila, že by o ustanovení advokáta pro účely dovolacího řízení žádala, a pokud ano, proti případnému negativnímu rozhodnutí se nebránila. Ze spisového materiálu rovněž vyplývá, že řízení o dovolání stěžovatelky bylo zastaveno již pro neuhrazení soudního poplatku.
5. I pokud by bylo namístě upustit od podmínky vyčerpání opravných prostředků, je podání stěžovatelky opožděné, a to o několik let. Není přitom namístě ani aplikovat postup podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
6. Závěrem Ústavní soud uvádí, že stěžovatelka Ústavnímu soudu podala již přes 20 návrhů a byla v minulosti v souvislosti se svými předchozími podáními opakovaně Ústavním soudem poučena o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ve smyslu § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu. Ani nyní však podaná stížnost formální požadavky nenaplňuje.
7. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2025
Dita Řepková v. r. soudkyně zpravodajka