Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky Martiny Křižkové, zastoupené Mgr. Jakubem Kleinem, advokátem, sídlem Mladoboleslavská 301, Praha 9, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 78 EXE 1323/2018-624 ze dne 21. 10. 2024, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníka řízení, a Jiřího Krejčiříka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Proti stěžovatelce je vedena exekuce, v rámci níž jí soudní exekutor Mgr. Ctibor Brančík, Exekutorský úřad Zlín (sídlem Štefánikova 3326, Zlín), příkazem k úhradě nákladů exekuce č. j. 215 EX 4/18-451 ze dne 17. 4. 2024 uložil povinnost nahradit náklady exekuce ve výši 686,63 Kč. Námitky proti tomuto příkazu zamítl Obvodní soud pro Prahu 9 ("obvodní soud") napadeným usnesením.
2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a zastoupená advokátem domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení (k podmínkám řízení viz § 30 odst. 1, § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu); tvrdí, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka zejména namítá, že se obvodní soud nedostatečně vypořádal s jejími námitkami proti vykonatelnosti exekučního titulu. Dále se řádně nezaobíral problematikou účtování DPH ze strany soudního exekutora. Napadené usnesení je podle stěžovatelky nepřezkoumatelné.
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
4. Předmětem nynějšího přezkumu je uložení povinnosti k náhradě nákladů exekuce ve zcela bagatelní výši 686,63 Kč. Podle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu přitom platí, že jde-li o věci tzv. bagatelní částkou, zakládá to důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovanou věc mimořádné okolnosti, které ji v ústavní rovině významnou činí [srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 3502/20 ze dne 6. 4. 2021 (N 72/105 SbNU 260)]. 5. Ústavní soud neshledal žádné mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly jeho zásah. Ačkoli si je stěžovatelka vědoma nízké hodnoty částky a tvrdí, že má výrazný dopad na její životní situaci, nijak své tvrzení dále nerozvádí ani neuvádí, že by projednávaná věc přesahovala její individuální zájmy. 6. K námitkám týkajícím se vykonatelnosti exekučního titulu či obecně oprávněnosti exekuce Ústavní soud nemohl přihlížet, protože tyto otázky nebyly předmětem projednávané věci. Kromě toho, námitky stěžovatelky proti vykonatelnosti předmětného exekučního titulu považoval Ústavní soud za neopodstatněné již v usnesení sp. zn. II. ÚS 3370/20 ze dne 18. 12. 2020. Ostatní argumenty a námitky byly vyčerpávajícím způsobem vypořádány obvodním soudem v napadeném usnesení. 7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. ledna 2025
Tomáš Langášek v. r. předseda senátu