UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuto pro nepřípustnost

Spisová značka

I. ÚS 428/26

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2026-03-04Zpravodaj: Langášek TomášTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:1.US.428.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NS SOUD - KS Hradec Králové SOUD - OS PardubiceNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2026-02-12Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní

Právní věta

⚠ Generováno AI

Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání pro vady, Ústavní soud přezkoumává pouze to, zda dovolání skutečně vadné bylo, nikoli věc samu; jinak by mohlo dojít k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovolání je vadné, pokud dovolatel sice vymezí právní otázku, ale řádně neuvede předpoklady přípustnosti, zejména konkrétní judikaturu či právní závěry, od nichž se měl odvolací soud odchýlit. Ústavní stížnost proti rozhodnutím nižších soudů je nepřípustná při nevyčerpání procesních prostředků podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce zpravodaje Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Bc. J. P., zastoupeného Mgr. Alešem Dostálem, advokátem, sídlem [adresa] Ústí nad Labem, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2025 č. j. 25 Cdo 906/2025-984, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 5. listopadu 2024 č. j. 22 Co 111/2024-891 a rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. února 2024 č. j. 6 C 150/2019-792, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu v Pardubicích, jako účastníků řízení, a Ing. J. P., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel napadá ústavní stížností rozhodnutí soudů ve sporu o zaplacení 42 mil. Kč jako zadostiučinění souvisejícího s dopravní nehodou, kterou způsobil vedlejší účastník.

2. S ohledem na rozsah přezkumu je pro shrnutí předcházejících řízení především podstatné, že Okresní soud v Pardubicích (dále jen "okresní soud") žalobu stěžovatele v celém rozsahu zamítl. Nárok považoval mj. za promlčený. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen "krajský soud") jako soud odvolací rozsudek okresního soudu potvrdil jen v části, kterým byla zamítnuta žaloba ve výši 41 mil. Kč. Ve zbylé části (1 mil. Kč) rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Převážně se ztotožnil se závěry okresního soudu, nicméně v části 1 mil. Kč podle něj nárok promlčený nebyl.

3. Stěžovatel poté podal proti rozsudku krajského soudu dovolání, Nejvyšší soud však dovolání stěžovatele odmítl pro vady.

4. Stěžovatel napadá ústavní stížností rozhodnutí okresního, krajského i Nejvyššího soudu a tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

5. Judikatura Ústavního soudu je ustálena na tom, že odmítne-li Nejvyšší soud dovolání pro vady, Ústavní soud pouze zkoumá, zda dovolání vadné bylo, nebo nebylo. Nevěnuje se tedy věci samé. Pokud by dovolání nebylo vadné, poruší Nejvyšší soud právo stěžovatele domáhat se stanoveným postupem soudní ochrany podle čl. 36 odst. 1 Listiny (viz nálezy ze dne 29. srpna 2023 sp. zn. I. ÚS 1585/23 a ze dne 29. srpna 2023 sp. zn. I. ÚS 1564/23).

6. Ústavní soud přezkoumal dovolání stěžovatele a souhlasí s Nejvyšším soudem, že dovolání vady obsahovalo. Stěžovatel sice předložil v dovolání otázku hmotného práva ohledně délky promlčecí lhůty, nicméně nevymezil adekvátně předpoklady přípustnosti dovolání. Pouze uvedl, že se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, žádnou takovou praxi už ale nevymezil (ani spisovou značkou určitého rozhodnutí, ani alespoň obecným vymezením judikovaných právních závěrů). Stěžovatel zmínil v celém dovolání jen jedno rozhodnutí Nejvyššího soudu (dřívější kasační rozhodnutí v téže věci), které se promlčením vůbec nezabývalo. Nadto lze podotknout, že celé dovolání představuje převážně jen rekapitulaci předchozího řízení a neobsahuje téměř žádnou argumentaci k předkládané právní otázce. Náležitosti dovolání tak jednoznačně nelze považovat za splněné.

7. Jelikož Nejvyšší soud postupoval při odmítání dovolání (v mezích ústavněprávního přezkumu) správně, je ústavní stížnost proti jeho usnesení zjevně neopodstatněná. Proti usnesením krajského a okresního soudu je stížnost nepřípustná, neboť stěžovatel účinně nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jejích práv poskytuje [§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, viz též stanovisko pléna ze dne 28. listopadu 2017 sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 (ST 45/87 SbNU 905; 460/2017 Sb.), bod 8, či usnesení ze dne 21. srpna 2024 sp. zn. I. ÚS 1891/24 a tam citovaná rozhodnutí].

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatele odmítl zčásti podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. března 2026

Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací