Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele D. Staré Město, a. s., zastoupeného JUDr. V. H., advokátem. Proti rozhodnutí Finančního úřadu v Uherském Hradišti ze dne 14. 5. 1999, čj. 72820/99/336913/0761,
takto:
Výrok
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel napadá shora citované pravomocné rozhodnutí Finančního úřadu v Uherském Hradišti ve věci převodu daňového přeplatku. Patrně se domnívá, jelikož z odůvodnění ústavní stížnosti to není zcela zřejmé (str. 7), že uvedeným rozhodnutím došlo k porušení čl. 2 odst. 4, čl. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje, aby Ústavní soud svým nálezem napadené rozhodnutí zrušil a do doby rozhodnutí odložil jeho vykonatelnost. Variantně, "pro případ, že Finanční úřad v Uherském Hradišti svým shora uvedeným rozhodnutím zákon neporušil", pak navrhuje vydání nálezu, kterým se ruší ustanovení § 13b zákona č. 338/1999 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů.
Soudce zpravodaj nejprve posuzoval návrh z toho hlediska, zda není dán důvod jeho odmítnutí podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě jiného citované ustanovení stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj ho mimo ústní jednání odmítne. Za nepřípustný se také považuje návrh, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 71 odst. 1 citovaného zákona).
Stěžovatel napadá pravomocné rozhodnutí správního orgánu. Listina základních práv a svobod v čl. 36 odst. 2 stanoví, že ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak (tedy jestliže takový přezkum nevyloučí). Tuto problematiku tzv. správního soudnictví podrobněji upravuje občanský soudní řád v ustanovení § 244 a násl. Kromě jiného stanoví případy, kdy je přezkum správního aktu nepřípustný. V ustanovení § 248 odst. 1 a 2 o. s. ř. obecně vypočítává, které správní akty nepodléhají přezkumu, v odst. 3 téhož ustanovení pak dále uvádí, že "kromě toho jsou z přezkoumávání soudem vyloučena rozhodnutí správních orgánů vydaná na základě ustanovení uvedených v příloze A..., jakož i rozhodnutí, jejichž přezkoumávání vyloučí zvláštní zákony".
Rozhodnutí podle § 64 zákona č. 337/1992 Sb. nelze podřadit ani pod obecně vypočtené správní akty v ustanovení § 248 odst. 1 a 2 o. s. ř., taktéž příloha A o. s. ř. výslovně nestanoví nemožnost přezkumu takového rozhodnutí (srov. obor daně), ani samotný zákon č. 337/1992 Sb. přezkoumání daného rozhodnutí ve správním soudnictví nevylučuje.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud dospěl k závěru, že v daném případě je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, tj. nepodal návrh na přezkoumání rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl. Jelikož byla ústavní stížnost odmítnuta, Ústavní soud se nezabýval návrhem na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Pokud jde o zřejmě variantně zamýšlený návrh ("pro případ, že Finanční úřad v Uherském Hradišti svým shora uvedeným rozhodnutím zákon neporušil") na zrušení ustanovení § 13b zákona č. 338/1999 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, i tento návrh soudce zpravodaj podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, neboť osoby oprávněné podat takový návrh taxativně vypočítává ustanovení § 64 citovaného zákona a na navrhovatele z výše uvedených důvodů nedopadá. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. prosince 1999 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu