Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra a soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky Věry Drábkové, zemřelé dne 8. března 2024, zastoupené JUDr. Kristinou Škampovou, advokátkou, sídlem Pellicova 29/8a, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 3026/2023-724 ze dne 28. listopadu 2023, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 17 Co 84/2023-682 ze dne 4. května 2023 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 23 C 297/2015-633 ze dne 27. října 2022, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 8, jako účastníků řízení, a Lindy Haberlové a Jiřího Haberleho, jako vedlejších účastníků řízení, o procesním nástupnictví, takto:
Výrok
V řízení o ústavní stížnosti vedeném pod sp. zn. I. ÚS 641/24 bude namísto zemřelé stěžovatelky Věry Drábkové nadále pokračováno s Jaroslavem Drábkem, který jakožto její jediný dědic spravuje její pozůstalost.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 6. března 2024 se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
2. Dne 12. března 2024 oznámil Ústavnímu soudu syn stěžovatelky, Jaroslav Drábek, že stěžovatelka dne 8. března 2024 zemřela. Tuto skutečnost potvrdila právní zástupkyně stěžovatelky dne 13. března 2024 a podáním ze dne 25. dubna 2024 sdělila, že k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti byl jako soudní komisař pověřen notář Mgr. Lukáš Valigura. Podle sdělení notáře ze dne 19. srpna 2024 je jediným dědicem stěžovatelky Jaroslav Drábek, který až do skončení pozůstalostního řízení podle § 1677 občanského zákoníku spravuje stěžovatelčinu pozůstalost formou prosté správy pozůstalosti (§ 1678 odst. 1 občanského zákoníku).
3. Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu"), nemá ustanovení, které by výslovně upravovalo řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel. Podle § 63 zákona o Ústavním soudu, pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Podle § 107 odst. 1 občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
4. Protože stěžovatelka po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřela, čímž ztratila způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 občanského soudního řádu), posuzoval Ústavní soud otázku, zda může v řízení pokračovat s právními nástupci stěžovatele či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které se jedná, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, či tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
5. Ústavní soud se zabýval povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy (spor o vlastnické právo k pozemku), a dospěl k závěru, že nejde o právo, jež by bylo podle hmotného práva vázáno toliko na osobu zemřelé stěžovatelky, tj. které by ze zákona či jeho vlastní podstaty nepřecházelo na právní nástupce. Za této situace Ústavní soud rozhodl, že v řízení bude pokračováno s jediným dědicem stěžovatelky jakožto osobou spravující její pozůstalost, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. září 2024
Jan Wintr v. r. předseda senátu