II. ÚS 1022/25

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů vydaných v řízení, v němž se neúspěšně domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy, jež mu měla vzniknout v důsledku vydání předběžného opatření a následných dle stěžovatele obstrukčních jednání vedlejších účastnic.

2. Poté, co byl stěžovatel poučen o tom, že jeho věc byla přidělena Pavlu Šámalovi jako soudci zpravodaji, podal námitku jeho podjatosti (respektive námitku podjatosti všech soudců Ústavního soudu, kteří byli nebo stále ještě jsou členy Komunistické strany Československa). V ní uváděl, že soudce Pavel Šámal byl dlouholetým členem KSČ. Dle stěžovatele soudce Pavel Šámal ve věcech projednávaných u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 3423/21 a II. ÚS 1273/24 "zlegalizoval lži, podvody a zlodějinu města Kutná Hora" spočívající v tom, že město vydávalo určitý pozemek za svůj vlastní, postavilo na něm bez vědomí skutečného vlastníka černou stavbu a po desetiletí si přivlastňovalo nájemné za pronájem této stavby.

3. Soudce Pavel Šámal ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že jeho někdejší členství v KSČ je veřejně známá věc a nikdy se jím netajil. Jeho rozhodování ve věcech sp. zn. IV. ÚS 3423/21 a II. ÚS 1273/24 nemůže zakládat jeho podjatost. V řízeních, v nichž byl členem senátu, stěžovatel jeho podjatost nenamítal. Soudce Pavel Šámal se necítí podjatý, stěžovatele nezná, nemá k němu žádný vztah ani žádný poměr k věci či účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům.

4. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], z důvodu ústavní garance nestrannosti soudu.

5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou zárukou základních práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.

6. Ústavní soud již opakovaně konstatoval, že prosté členství v KSČ před listopadem 1989 není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru jeho nezávislosti je tudíž nutno posuzovat s přihlédnutím k jedinečným okolnostem každého konkrétního případu. Důvod pro vyloučení soudce by mohl nastat, pokud by se prokázalo, že vedle samotného členství v KSČ existují i další závažné okolnosti, které zavdávají důvod pochybovat o soudcově nepodjatosti (usnesení ze dne 10. října 2017 sp. zn. III. ÚS 2456/17, ze dne 11. července 2017 sp. zn. III. ÚS 3108/16, ze dne 7. března 2017 sp. zn. III. ÚS 265/17 či ze dne 11. prosince 2018 sp. zn. I. ÚS 3542/18, obdobně též usnesení ze dne 12. července 2011 sp. zn. III. ÚS 997/11).

7. Stěžovatel se domnívá, že členství soudce Pavla Šámala v KSČ ovlivnilo jeho rozhodování ve věcech sp. zn. IV. ÚS 3423/21 a II. ÚS 1273/24. Ústavní soud však v prvé řadě upozorňuje, že postup či rozhodování soudce v jiných případech, byť týkajících se týchž účastníků řízení, nelze považovat za "poměr k věci" ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a tudíž není důvodem zakládajícím pochybnosti o jeho nepodjatosti (usnesení ze dne 15. listopadu 2017 sp. zn. III. ÚS 2267/17, ze dne 20. prosince 2024 sp. zn. I. ÚS 2573/24, bod 5). Poměr k věci je třeba chápat jako osobní vztah k výsledku řízení a nelze jej interpretovat tak, že rozhodnutí soudce v obdobné věci, s nímž stěžovatel nesouhlasí, přestavuje důvod k vyloučení soudce z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele (usnesení ze dne 17. dubna 2018 sp. zn. Pl. ÚS 42/17, ze dne 26. ledna 2021 sp. zn. III. ÚS 3018/20 či ze dne 22. dubna 2021 sp. zn. I. ÚS 3/21).

8. Závěr o podjatosti soudce Pavla Šámala nelze učinit ani na základě kombinace stěžovatelem uváděných okolností. Z ničeho totiž nevyplývá, že by se jeho někdejší členství v KSČ jakkoli promítlo do rozhodování ve věcech sp. zn. IV. ÚS 3423/21 a II. ÚS 1273/24, které se týkaly (zjednodušeně řečeno) restitučního sporu stěžovatele s městem Kutná Hora. Jak Ústavní soud uvedl v usnesení ze dne 17. září 2009 sp. zn. IV. ÚS 682/09, z bývalého členství určité osoby v KSČ nelze bez dalšího dovozovat, že by nemohla nezaujatě posoudit restituční případy, byť jde o případy, které mají "původ ve zločinech komunismu". Stěžovatel však jiný důvod tvrzené podjatosti soudce Pavla Šámala neuvádí. Navíc lze (podobně jako v citovaném případě) poukázat na to, že stěžovatel ve věcech sp. zn. IV. ÚS 3423/21 a II. ÚS 1273/24 podjatost soudce Pavla Šámala nenamítal, což může být interpretováno tak, že o jeho vyloučení usiluje především právě proto, že v těchto řízeních nebyl úspěšný. K tomu však lze jen zopakovat, že dřívější rozhodovací činnost soudce, byť ve věci týkající se téhož účastníka řízení, nezakládá pochybnosti o jeho nepodjatosti.

9. Protože I. senát Ústavního soudu neshledal v posuzované věci splnění podmínky uvedené v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, rozhodl, že soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1022/25.

10. Ke stěžovatelově obecné námitce podjatosti všech soudců, kteří byli členy KSČ, lze jen stručně uvést, že členy II. senátu Ústavního soudu, jemuž byla stěžovatelova ústavní stížnost v souladu s rozvrhem práce přidělena, jsou kromě soudce Pavla Šámala soudci Jaromír Jirsa a Jiří Přibáň. Stěžovatel však netvrdí, že by tito soudci byli v minulosti členy KSČ, ani to není Ústavnímu soudu známo, a tudíž na ně nelze jeho námitku podjatosti vztáhnout. Navíc lze odkázat na výše uvedený závěr, že samotné členství v KSČ nezakládá důvod pro vyloučení soudce z rozhodování.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 2025

Tomáš Langášek v. r. předseda senátu