Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Hany Vávrové, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 18 Co 193/2025-60 ze dne 30. dubna 2025, za účasti Krajského soudu v Praze*), jako účastníka řízení, a Filipa Komorouse, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
_______________________ *) ve znění opravného usnesení ze dne 18. 8. 2025
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavnímu soudu bylo 7. srpna 2025 v 01:01:01 hodin doručeno nepodepsané (bez zaručeného elektronického podpisu) e-mailové podání z e-mailu stěžovatelky s obsahem, že stěžovatelce bylo 6. června 2025 doručeno v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Praze a že v zákonné lhůtě podává blanketní ústavní stížnost tak, aby lhůta k podání odvolání neuplynula marně, a žádá o poskytnutí nové dodatečné lhůty z důvodu kolizí v dalších soudních řízeních. Text stěžovatelka datovala dnem 6. srpna 2025.
2. Dne 11. srpna 2025 pak Ústavní soud obdržel podání téhož znění z datové schránky třetí osoby (odesílatelka), jehož přílohou byla plná moc udělená 11. srpna 2025 stěžovatelkou odesílatelce k podání blanketní ústavní stížnosti autorizováním skrze datovou schránku pro nemožnost přihlásit se do její datové schránky.
3. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta je propadná; s jejím uplynutím právo k podání ústavní stížnosti zaniká a k jejímu prodloužení nemá Ústavní soud ani jiný orgán pravomoc.
4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že napadené usnesení jí bylo doručeno dne 6. června 2025. Tuto informaci Ústavnímu soudu potvrdil a doručenkou doložil Okresní soud v Mladé Boleslavi, jehož rozhodnutí č. j. 30 EXE 1093/2024-31 napadeným usnesením krajský soud přezkoumával.
5. Lhůta pro podání ústavní stížnosti podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu tak uplynula 6. srpna 2025 (středa). Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu však doručena až 7. srpna 2025 v 0:01:01 minutu a 1 sekundu. Stěžovatelka tedy ústavní stížnost podala po uplynutí lhůty.
6. Ústavní soud k tomu připomíná, že včasnost elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu je třeba posuzovat podle okamžiku, kdy podání dojde soudu, nikoliv podle okamžiku, kdy je podatelem odesláno [srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21 ze dne 7. září 2021 (ST 53/108 SbNU 297; 402/2021 Sb.)], proto Ústavní soud ani nezjišťoval, kdy přesně stěžovatelka e-mail odeslala.
7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
8. K tomu pro úplnost Ústavní soud dodává, že vzhledem k opožděnosti podání se Ústavní soud nemůže zabývat opodstatněností ústavní stížnosti a je tak i bezpředmětné jakékoli poskytování dodatečné lhůty k doplnění ústavní stížnosti. Navíc postup autorizování nepodepsaného e-mailového podání skrze datovou schránku třetí osoby zmocněné k autorizaci odesílatelem nepodepsaného e-mailu striktně vzato nesplňuje požadavky § 42 odst. 2 občanského soudního řádu (zde ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu), neboť nenahrazuje podpis stěžovatelky. Konkurujícím způsobem vyřízení ústavní stížnosti by tak mohlo být, že by Ústavní soud k podání vůbec přihlížel.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 14. srpna 2025
Veronika Křesťanová v. r. soudkyně zpravodajka