II. ÚS 2840/24

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byla dne 14. 10 2024 doručena ústavní stížnost stěžovatelky obchodní společnosti ZONAS a.s., směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím.

2. Soudkyně Kateřina Ronovská, které byla dle rozvrhu práce Ústavního soudu věc přidělena, předložila předsedovi I. senátu vyjádření, že právní zástupce stěžovatelky je jejím dlouholetým kolegou z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, přičemž část této doby působili na stejné katedře. Vztahy mezi ní a právním zástupcem stěžovatele přesahují běžný rámec dobrých kolegiálních vztahů, které lze očekávat na společném pracovišti. Jejich vzájemný vztah má především osobní rozměr, jde o dlouholetý a blízký přátelský vztah. Často a pravidelně se stýkají ve volném čase, znají se také členové jejich rodin, s nimiž také udržují osobní vztahy. V minulosti s ním konzultovala některé rodinné právní záležitosti. Vzhledem k charakteru jejich vzájemného vztahu se domnívá, že z objektivního pohledu existují důvody pochybovat o její nepodjatosti. Pro výše uvedené má za to, že existují z objektivního pohledu důvody pochybovat o její nepodjatosti, proto podle § 9 účinného rozvrhu práce předkládá spis k rozhodnutí o jejím vyloučení z projednání a rozhodování v uvedené věci.

3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi o vyloučení soudců opakovaně uvedl, že výčet těchto vztahů má sestupnou tendenci co do potenciálu vztahu založit podjatost soudce či zdání podjatosti a je zapotřebí tyto vztahy náležitě rozlišit, přičemž za vztah s největším potenciálem lze považovat vztah k věci samotné, na opačné straně spektra se pak nachází vztah k právním zástupcům (viz např. usnesení ze dne 17. 3. 2022 sp. zn. I. ÚS 3150/21, dostupné na https://nalus.usoud.cz).

4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, tak i z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky, vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. např. usnesení ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06). K závěru o podjatosti musí existovat rozumně opodstatněná obava, že soudce není zcela nestranný. Na druhé straně se soudce jako nestranný musí veřejně "jevit".

5. Ústavní soud již mnohokrát konstatoval, že kolegiální vztahy vyplývající z působení soudce a některého z účastníků řízení nebo jeho zástupce v rámci stejné katedry nejsou bez dalšího důvodem pro vyloučení soudce. Z obou vyjádření soudkyně Kateřiny Ronovské ovšem vyplývá, že její vztahy s právním zástupcem stěžovatele výrazně přesahují rámec pouhých kolegiálních vztahů, jsou osobními a rodinnými přáteli, kteří se často scházejí ve volném čase, což už pochybnost o nepodjatosti ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá.

6. S ohledem na vztah soudkyně Kateřiny Ronovské k právnímu zástupci navrhovatelky proto I. senát Ústavního soudu, určený podle § 9 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2024 pro rozhodnutí o vyloučení soudce II. senátu, dospěl k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a rozhodl o vyloučení soudkyně Kateřiny Ronovské z projednání a rozhodování věci sp. zn. II. ÚS 2840/24.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. října 2024

Jan Wintr, v. r. předseda senátu