Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. V. B., bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. září 2025 č. j. 55 Co 280/2025-19, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 29. 12. 2025 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví specifikovanému usnesení Městského soudu v Praze.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami. Především nebyl sepsán advokátem a nebyla k němu přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel v návrhu uvádí, že současně s ústavní stížností zasílá České advokátní komoře žádost o ustanovení advokáta pro řízení o ústavní stížnosti s tím, že důkaz o tom předloží dodatečně. Nic takového však již neučinil. Ústavní soud následně dne 14. 1. 2026 dotazem u České advokátní komory zjistil, že k uvedenému dni Česká advokátní komora neeviduje žádnou stěžovatelem podanou žádost o určení advokáta v dané věci.
4. Ústavní soud proto výzvou ze dne 14. 1. 2026 stěžovatele poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti a k odstranění vad podání mu stanovil lhůtu třiceti dnů od doručení této výzvy. Byl upozorněn, že každá ústavní stížnost musí být sepsána advokátem a doložena jeho plnou mocí, ve které je výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž byl informován, že advokáta mu za určitých podmínek může určit Česká advokátní komora. Dále Ústavní soud stěžovatele poučil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut.
5. Z doručenky je patrné, že vzhledem k tomu, že si stěžovatel zásilku nevyzvedl v úložní době, byla dne 4. 2. 2026 vložena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Lhůta k odstranění vad tedy stěžovateli uplynula dne 6. 3. 2026. Přestože byl stěžovatel poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstranil. Neučinil tak ani do dnešního dne a o prodloužení lhůty k odstranění vad také nepožádal.
6. Ústavní soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti ji soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. března 2026 Pavel Šámal v. r. soudce zpravodaj