Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky Štěpánky Bubákové, zastoupené JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem, sídlem Jiráskova 378, Dobřichovice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 2. 5. 2024, č. j. 20 Cdo 17/2024-549, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2023, č. j. 17 Co 132/2022-421, a usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 31. 12. 2021, č. j. 206 EXE 8046/2018-166, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu Praha-západ, jako účastníků řízení, a Michaela Kořínka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Vykonatelnost usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 2. 5. 2024, č. j. 20 Cdo 17/2024-549 a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 7. 2023, č. j. 17 Co 132/2022-421, se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka (povinná) podala v řízení před obecnými soudy návrh na zastavení exekuce vedené k vymožení pohledávky vedlejšího účastníka v blíže specifikované výši. Stěžovatelka v ústavní stížnosti navrhuje zrušení výše označených rozhodnutí Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze ("krajský soud") a Okresního soudu Praha-západ ("okresní soud"), a to pro porušení jejích základních práv zaručených čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně Ústavnímu soudu navrhla, aby do doby rozhodnutí odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí.
2. Z ústavní stížnosti vyplývá, že Nejvyšší soud odmítl nyní napadeným usnesením dovolání stěžovatelky proti usnesení krajského soudu, kterým tento soud - zkráceně řečeno - změnil výrok I. usnesení okresního soudu tak, že zastavil proti stěžovatelce vedenou exekuci v rozsahu jistiny 2 000 000 Kč, úroku z prodlení, smluvní pokuty a úroku (vždy za blíže specifikovanou dobu) k zajištění pohledávky vedlejšího účastníka podle exekučního titulu ze dne 21. 2. 2011; dále zastavil exekuci v rozsahu úroku z prodlení, smluvní pokuty a úroku (vždy za blíže specifikovanou dobu) k zajištění pohledávky podle exekučního titulu ze dne 5. 10. 2012. Výrok II. usnesení okresního soudu změnil krajský soud tak, že návrh stěžovatelky na zastavení exekuce zamítl v rozsahu smluvní pokuty (za blíže specifikovanou dobu) podle exekučního titulu ze dne 21. 2. 2011 a v rozsahu jistiny ve výši 2 000 000 Kč a smluvní pokuty (za blíže specifikovanou dobu) podle exekučního titulu ze dne 5. 10. 2012; ve výroku IV. krajský soud usnesení okresního soudu potvrdil (výrok I.). Výrokem II. pak zavázal krajský soud vedlejšího účastníka zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení.
3. V řízení o dovolání Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného usnesení krajského soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání.
4. O totéž nyní žádá stěžovatelka i Ústavní soud, návrh na odklad vykonatelnosti přitom odůvodňuje tím, že by výkon rozhodnutí, tedy pokračování v exekuci na její majetek, pro ni znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může při odložení vykonatelnosti vzniknout vedlejšímu účastníkovi či jiným osobám. Vzhledem k majetkovým poměrům stěžovatelky má být exekuce vedena prodejem jejího nemovitého majetku, k čemuž již byly ze strany soudní exekutorky učiněny příslušné kroky - usnesením soudní exekutorky JUDr. Ivety Glogrové, Exekutorský úřad Praha 4 ze dne 3. 10. 2022, č. j. 126 EX 34/16-118, byl ustanoven znalec z oboru ekonomika - ceny a odhady nemovitých věcí, a to pro ocenění nemovitostí. Byť byla stěžovatelka v převážné části svého návrhu na zastavení exekuce úspěšná, vzhledem k pozbytí účinků odkladu přiznaného Nejvyšším soudem jí opětovně hrozí bezprostřední dražba nemovitostí v jejím vlastnictví, a tím pádem i ztráta vlastnického práva k nim, a to včetně vlastnického práva k nemovitosti užívané stěžovatelkou a jejími dětmi k bydlení. Stěžovatelka je tedy bezprostředně ohrožena na svých právech.
5. Ústavní soud může podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění přiznaného rozhodnutím třetí osobě pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
6. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatelky, přičemž vzal v úvahu relevantní okolnosti věci vyplývající z ústavní stížnosti i obsahu napadených rozhodnutí, a dospěl k závěru, že podmínky podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jsou v posuzované věci naplněny. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí nebrání žádný důležitý veřejný zájem, jejich výkon by naopak mohl pro stěžovatelku představovat nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám, zejména tedy vedlejšímu účastníkovi, který dle vlastní výpovědi disponuje značným majetkem (viz bod 10. usnesení okresního soudu ze dne 31. 12. 2021, č. j. 206 EXE 6788/2016-323). Ústavní soud přihlédl zejména k tomu, že hrozící dražbou nemovitých věcí by k nim stěžovatelka pozbyla vlastnické právo.
7. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Tímto rozhodnutím Ústavní soud nikterak nepředjímá meritorní rozhodnutí o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. července 2024
Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu