III. ÚS 2145/24

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 2. V prohlášení ze dne 6. 8. 2024 soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová uvedla, že napadená rozhodnutí se týkají nároku stěžovatelky vůči vedlejší účastnici a že Obvodní soud pro Prahu 1 a Městský soud v Praze v této věci rozhodovaly v době, kdy byla členkou představenstva vedlejší účastnice. K tomu dodala, že sice nebyla pověřena řešením této věci a že vyjádření nezpracovávala, nekomentovala, a ani je neměla k dispozici, ale že nemůže vyloučit, že byla na jednání představenstva s rozsudky zmíněných soudů seznámena a podílela se na rozhodování o dalším postupu v daném sporu.

3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.

4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.

5. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý být mohl [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)].

6. Z výše uvedeného prohlášení plyne, že se soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová byla v době řízení před uvedenými soudy členkou představenstva, které je výkonným orgánem vedlejší účastnice, přičemž nelze vyloučit, že se v této své funkci s věcí seznámila a účastnila se rozhodování o dalším postupu. Tyto skutečnosti podle názoru Ústavního soudu odůvodňují závěr, že s ohledem na vztah jmenované soudkyně k vedlejší účastnici zde mohou vznikat určité pochybnosti o její nepodjatosti.

7. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že v dané věci je dán důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 2145/24.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. srpna 2024

Jan Svatoň v. r. předseda senátu