III. ÚS 2186/24

Odůvodnění

Vymezení věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu, se stěžovatel domáhá, aby bylo zrušeno v záhlaví označené rozhodnutí s tvrzením, že jím byly porušeny čl. 36 Listiny základních práv a svobod ("Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Napadeným usnesením městský soud odmítl odvolání stěžovatele směřující proti prvostupňovému usnesení v řízení o žalobě pro zmatečnost. Důvodem byla opožděnost odvolání. Městský soud uvedl, že rozhodnutí soudu prvého stupně bylo z důvodu nezastižení adresáta (stěžovatele) uloženo dne 14. 2. 2024 u orgánu poštovní přepravy. Protože si stěžovatel písemnost nevyzvedl, došlo k doručení fikcí 10 dnem od uložení, přičemž lhůta pro podání odvolání skončila dne 12. 3. 2024. Odvolání stěžovatel podal k poštovní přepravě dne 14. 3. 2024 a bylo tak podáno opožděně.

Argumentace stěžovatele

3. Ve značně nepřehledné ústavní stížnosti nadepsané "ústavní stížnost proti rozsudkům soudů ve správním soudnictví pro porušení článku 36 odst. 1 Listiny" se stěžovatel argumentačně vymezuje proti několika rozhodnutím soudů v civilním soudnictví. Z petitu je pak zřejmé, že brojí proti v záhlaví označenému usnesení.

4. K napadenému usnesení městského soudu stěžovatel uvádí, že k porušení jeho práva na soudní ochranu došlo tím, že městský soud měl jeho odvolání posoudit jako včasné. Stěžovatel tvrdí, že o doručování fikcí nevěděl a zásilka byla podle něj doručena až vhozením do schránky stěžovatele dne 1. 3. 2024. Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání skončila dle stěžovatele až 16. 3. 2024 a odvolání tudíž podal ve lhůtě.

5. Soud závěr o opožděnosti podání učinil bez jakéhokoli dokazování či odkazu na judikaturu a jde tak o závěr svévolný.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný; stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná, neboť vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní soud předesílá, že většina argumentace uvedené v ústavní stížnosti se zcela míjí s podstatou věci. Tou je v posuzované věci pouze to, zda městský soud neodepřel stěžovateli právo na soudní ochranu odmítnutím jeho odvolání pro opožděnost. Proto se Ústavní soud zaměřuje pouze na tu část námitek stěžovatele, které se týkají opožděnosti podaného odvolání.

8. Ačkoli se původní řízení, na něž navazovala žaloba pro zmatečnost, týkalo bagatelní částky, týká se ústavní stížnost práva na přístup k soudu, které je ústavně chráněno bez ohledu na předmět sporu či výši sporné částky, neboť jde o základní aspekt práva na soudní ochranu.

9. Ústavní soud si vyžádal soudní spis, z nějž zjistil, že dne 15. 1. 2024 proběhlo jednání před soudem prvého stupně (č. l. 274 an.), jehož se stěžovatel účastnil a na němž bylo vyhlášeno usnesení, jímž byla žaloba pro zmatečnost zamítnuta. Stěžovatel byl poučen o možnosti podat opravný prostředek. 10. Ve spise (č. l. 278) se nachází též doklad o doručení usnesení soudu prvého stupně stěžovateli. Na doručence je z předtištěných variant vyznačeno (uvedením data 14. 2. 2024), že adresát (stěžovatel) nebyl v místě svého bydliště v daný den zastižen a byla mu zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Toto oznámení je opatřeno podpisem doručovatele a razítkem s datem 14. 2. 2024. Dále je na doručence vyznačeno (s datem 1. 3. 2024), že stěžovateli byla písemnost po marném uplynutí lhůty k vyzvednutí vhozena do schránky, s razítkem s datem 1. 3. 2024 a podpisem doručovatele.

11. Doručováno tak bylo dle § 49 odst. 4 o. s. ř. fikcí, přičemž doručenka obsažená v soudním spise nevykazuje jakékoli vady či nejasnosti, resp. nevzbuzuje pochybnosti o postupu orgánu poštovní přepravy.

12. Stěžovatel tvrdí, že "si není vědom skutečnosti, že by vložení zásilky do schránky předcházela výzva k vyzvednutí zásilky", resp. že "nemůže danou výzvu najít", ačkoli "po letech zkušeností se soudy vždy pečlivě sleduje, co je za data na dané výzvě uvedeno".

13. Je nesporné, že stěžovateli byla zásilka fyzicky vhozena do schránky dne 1. 3. 2024. Z obsahu zásilky, resp. podoby obálky muselo být stěžovateli zřejmé (nota bene při jím tvrzené letité zkušenosti se soudy), že pouhým vhozením zásilky (označené "do vlastních rukou" a opatřené zeleným pruhem) do schránky nemohlo dojít k jejímu doručení do vlastních rukou. Musel si být vědom, že zásilka již byla (po marném pokusu o doručení) nějakou dobu uložena na poště a lhůta pro odvolání tak již může běžet. Vzhledem k tomu, že lhůta pro podání odvolání uplynula dne 12. 3. 2024, bylo v reálných možnostech stěžovatele si ověřit, kdy skutečně k doručení došlo a kdy mu tedy lhůta pro podání odvolání počala běžet, resp. kdy mu končí.

14. Doručení fikcí je právem předvídaným způsobem doručení a soud nepochybil, řídil-li se těmito zákonnými pravidly občanského soudního řízení. Zároveň Ústavní soud neshledává, že by v případě stěžovatele, resp. při jím vylíčených skutkových okolnostech věci, mohla aplikace těchto pravidel vést k odepření přístupu k soudu. Stěžovatel mohl při běžné obezřetnosti odvolání podat včas.

15. Z uvedených důvodů Ústavní soud nespatřuje v odmítnutí odvolání pro opožděnost porušení ústavně zaručených práv stěžovatele.

16. Ústavní soud proto ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněný návrh podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. března 2025

Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu