Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové (soudkyně zpravodajky) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného JUDr. Vladimírem Jaškem, Ph.D., LL.M., advokátem, sídlem Pařížská 67/11, Praha 1, proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 ze dne 7. července 2025, č. j. 1 ZT 60/2025-7, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, za účasti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7, jako účastníka řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:
Výrok
Návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 ze dne 7. července 2025, č. j. 1 ZT 60/2025-7, se zamítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 (dále jen "státní zastupitelství") s tím, že jím došlo k porušení jeho ústavních práv vyplývajících z čl. 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Daným rozhodnutím byla zamítnuta stěžovatelova stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání.
2. Zároveň stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil tím, že trestní řízení dále pokračuje a budou pravděpodobně následovat další procesní úkony. Stěžovatel byl již vyrozuměn o tom, že v dané věci byla podána obžaloba. Lze tak předpokládat, že bude nařízeno hlavní líčení a k projednání věci dojde veřejně. Daná věc je navíc předmětem zájmu médií, čímž je riziko zvýšení zásahu do práv stěžovatele vyšší. V doplnění ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že hlavní líčení již bylo nařízeno.
3. Ústavní stížnost nemá odkladný účinek (§ 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
4. Podmínky citovaného ustanovení nejsou dle názoru Ústavního soudu v dané věci splněny. Stěžovatel neuvádí žádnou nepoměrně větší újmu (např. že by byl stíhán vazebně), která by mu hrozila ve srovnání s veřejným zájmem na řádný a bezodkladný průběh trestního řízení. Standardní průběh trestního řízení takovou újmou není. Obecný soud je primárně příslušný k ochraně stěžovatelových ústavních práv (čl. 4 Ústavy). Veřejnost hlavního líčení představuje důležitou záruku jak ochrany práv samotného obžalovaného, tak kontroly řádného výkonu soudnictví ze strany veřejnosti. Proti porušování práv obžalovaných veřejností (zejména médii) existuje v českém právním řádu celá řada různých institutů (srov. např. nález ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 577/13). Takovým prostředkem ochrany však zásadně nemůže být předběžný zásah (odporující zásadě subsidiarity) Ústavního soudu do běžícího trestního řízení.
5. Ústavní soud, vzhledem k výše uvedenému, rozhodl o zamítnutí návrhu na odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí, aniž by tím předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. září 2025
Milan Hulmák v. r. předseda senátu