Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně a soudců Pavla Šámala a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti M. U., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, zastoupeného Mgr. Veronikou Ščukovou, advokátkou, sídlem Bráfova tř. 764/50, Třebíč, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2023 č. j. 6 Tdo 791/2023-1543 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. dubna 2023 č. j. 2 To 92/2022-1440, za účasti Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Olomouci, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a E. H., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Brno, jako vedlejších účastníků řízení, o vyloučení soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové, takto:
Výrok
Soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová je vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 3397/23.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená čl. 8 a 36, čl. 38 odst. 2, čl. 39 a 40 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
2. V prohlášení ze dne 15. 7. 2024 soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová uvedla, že předmětem ústavní stížnosti jsou rozhodnutí soudů ve věci, o které byla informována z doby jejího působení ve funkci členky představenstva České advokátní komory (dále jen "ČAK"), a že v souvislosti s trestním řízením, v němž byla tato rozhodnutí vydána, rozhodovalo představenstvo ČAK o pozastavení činnosti stěžovatele podle § 9 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, resp. o jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 citovaného zákona. I když nebyla ČAK pověřena řešením této věci, jako členka představenstva se seznámila se spisem vedeným ČAK, účastnila se opakovaného ústního projednávání věci na jednání představenstva, a to i za účasti stěžovatele, jenž byl k věci slyšen, a také hlasovala o pozastavení činnosti, resp. o vyškrtnutí jeho osoby ze seznamu advokátů. Domnívá se proto, že je z projednání a rozhodování věci vyloučena.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
4. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)].
6. Z výše uvedeného prohlášení plyne, že se soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová ve své dřívější funkci členky představenstva ČAK účastnila projednání a rozhodování stěžovatelovy věci, jejímž předmětem bylo pozastavení činnosti advokáta, resp. vyškrtnutí jeho osoby ze seznamu advokátů, a to z důvodu trestního stíhání, které vyústilo ve vydání soudních rozhodnutí nyní napadených ústavní stížností. Tyto skutečnosti podle názoru Ústavního soudu odůvodňují závěr, že soudkyně Lucie Dolanská Bányaiová byla ve smyslu § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v téže věci činná při výkonu jiné funkce než je funkce soudkyně Ústavního soudu.
7. Vzhledem k tomu Ústavní soud dospěl k závěru, že v dané věci je dán důvod podle § 36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové z projednání a rozhodování věci sp. zn. III. ÚS 3397/23.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. července 2024
Jan Svatoň v. r. předseda senátu