Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Baxy ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, Za Bankou 3087/2, Břeclav 2, zastoupeného JUDr. Stanislavem Polanským, advokátem, sídlem náměstí T. G. Masaryka 38/10, Břeclav, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2024 č. j. 8 To 303/2024-192 a usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 22. srpna 2024 č. j. 2 Nt 27004/2023-175, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Břeclavi, jako účastníků řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2024 č. j. 8 To 303/2024-192 a usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 22. srpna 2024 č. j. 2 Nt 27004/2023-175, takto:
Výrok
Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2024 č. j. 8 To 303/2024-192 a usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 22. srpna 2024 č. j. 2 Nt 27004/2023-175 se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
1. Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 22. 8. 2024 č. j. 2 Nt 27004/2023-175 byl stěžovatel pro další výkon trestu odnětí svobody přeřazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Proti uvedenému usnesení podal stěžovatel stížnost, o které rozhodl Krajský soud v Brně napadeným usnesením ze dne 22. 10. 2024 č. j. 8 To 303/2024-192 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl.
2. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí, jimiž podle jeho názoru došlo k porušení článku 8 odst. 1, článku 10 odst. 1 a článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ve smyslu § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu stěžovatel navrhuje odložení vykonatelnosti napadených soudních rozhodnutí. Přeřazení do věznice se zvýšenou ostrahou pro něj znamená nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout odložením vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Jak potvrzuje znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, stěžovatel vyžaduje z psychiatrického hlediska specifické zacházení. Podle znalce je u stěžovatele namísto restriktivního přístupu vhodnější individuální psychoterapeutická, sociální a pedagogická práce. Přeřazení do přísnějšího typu věznice je restriktivním přístupem, od kterého znalec odrazuje.
3. Ústavní soud může podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny.
4. Aniž by Ústavní soud jakkoliv předjímal konečný výsledek řízení o podané ústavní stížnosti, dospěl k závěru, že stěžovatel předložil dostatečně přesvědčivé argumenty, z nichž vyplývá, že by pro něj výkon napadených usnesení znamenal podstatnou újmu, neboť přeřazení do přísnějšího typu věznice nepochybně představuje závažný zásah do jeho práv. Intenzitu tohoto zásahu umocňují duševní poruchy, kterými stěžovatel celoživotně trpí a na jejichž průběh může mít přeřazení do věznice se zvýšenou ostrahou vliv. Veřejným zájmem, jehož dotčení Ústavní soud musel v posuzovaném případě zvažovat, je ochrana pořádku a kázně ve věznici, ale potenciálně i ochrana života a zdraví stěžovatele.
5. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí není s těmito zájmy v rozporu, neboť v rámci vězeňského systému, a to i na úrovni režimu věznice s ostrahou, existují nástroje, kterými je uskutečňováno specifické zacházení s odsouzenými, jejichž jednání je ovlivněno duševní poruchou (např. specializované oddíly pro odsouzené s duševní poruchou, či s mentálním postižením zřízené ve vybraných věznicích). Zvláštní zacházení s těmito odsouzenými je ostatně požadováno i na úrovni mezinárodních závazků České republiky (viz např. Doporučení Rec(2006)2-rev Výboru ministrů členským státům k Evropským vězeňským pravidlům, body 47.1 a 47.2). Ponechání stěžovatele ve věznici s ostrahou není na újmu jiným osobám, neboť stěžovatel svým jednáním své okolí dosud neohrožoval.
6. Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že byly naplněny podmínky ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, a návrhu na odklad vykonatelnosti výše citovaných usnesení Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Břeclavi vyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2025
Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu