Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Martina Smolka a Pavla Šámala ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, advokáta, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. října 2025 č. j. 2 As 176/2025-62, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Zastupitelstva města Litoměřice, sídlem Mírové náměstí 15/7, Litoměřice, jako vedlejšího účastníka řízení, o návrhu na vyloučení soudkyně III. senátu Ústavního soudu Veroniky Křesťanové z projednávání a rozhodování této věci takto:
Výrok
Soudkyně Veronika Křesťanová není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené Ústavním soudem pod sp. zn. III. ÚS 3584/25.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, přičemž tvrdí, že jím byly porušeny čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. V podání doručeném Ústavnímu soudu dne 16. 12. 2025 stěžovatel vznesl námitku podjatosti vůči soudkyni Veronice Křesťanové, neboť se domnívá, že v daném případě existují okolnosti, které by mohly vzbudit pochybnosti o nestrannosti této soudkyně. Důvod podjatosti spatřuje v tom, že soudkyně Veronika Křesťanová v usnesení ze dne 26. 11. 2025 sp. zn. II. ÚS 3252/25 pod bodem č. 5 o stěžovateli uvedla: ,,Vzhledem k tomu, že stěžovatel notoricky podává vadné návrhy a vady k výzvě soudu neodstraňuje, Ústavní soud s čekáním na odstranění vad více nečekal a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu..." Podle stěžovatele není vhodné a slušné, aby o něm soudní moc v řízení před Ústavním soudem tvrdila, že něco "notoricky" koná, navíc jde o tvrzení nepravdivé. Stěžovatel zastává názor, že pokud soudce užívá o jeho osobě výraz "notorický", který je podle relevantních pramenů užíván v negativním smyslu, a to dokonce v rozhodnutí Ústavního soudu, má tendenci pomocí soudního rozhodnutí jiného poškodit. Stěžovatel nesouhlasí s tím, že by podával vadné návrhy a neodstraňoval vady k výzvě Ústavního soudu. Ve vyjadřování soudkyně spatřuje stěžovatel porušení povinnosti zachovávat náležitou úctu k účastníkům soudního řízení ve smyslu analogie s § 80 odst. 6 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní vztah soudkyně zpravodajky dovozuje stěžovatel i z toho, že ve věci sp. zn. III. ÚS 2787/25 "si doslova počíhala na to, že stěžovatel nedoplnil ústavní stížnost ke dni 25. listopadu 2025 a hned 26. listopadu 2025 odmítla ústavní stížnost stěžovatele".
3. Soudkyně Veronika Křesťanová v souladu s § 38 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), předložila dne 16. 12. 2025 druhému senátu k posouzení, zda lze mít ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pochybnosti o její podjatosti a zda je vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 3584/25. K výše uvedenému podání soudkyně uvedla, že důvod podjatosti spatřuje stěžovatel v obsahu (odůvodnění) usnesení ze dne 26. 11. 2025 sp. zn. II. ÚS 3252/25. K předmětné věci, stěžovateli, účastníkům ani vedlejším účastníkům řízení nemá žádný vztah, stěžovatele zná jen z úřední činnosti. V téže věci nebyla činná při výkonu jiné funkce ani povolání, než je funkce soudkyně Ústavního soudu. Má proto zato, že zde nejsou dány důvody ve smyslu § 36 zákona o Ústavním soudu, pro které by měla být vyloučena z projednání a rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 3584/25.
4. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení pak představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny).
5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, tak i z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá dostatečné záruky vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06 (6/2009 Sb., N 171/51 SbNU 93); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz].
6. V § 63 zákona o Ústavním soudu se uvádí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), a předpisy vydané k jeho provedení.
7. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
8. Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatel ve svém návrhu neuvádí žádné skutečnosti, které by mohly vést k úsudku, že soudkyně Veronika Křesťanová je pro poměr k věci nebo k účastníkům řízení podjatá. Stěžovatel totiž opírá svůj procesní úkon, jímž odmítá soudkyni Veroniku Křesťanovou toliko o obsah jejích předchozích rozhodnutí, přičemž podle § 14 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu platí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Navíc, jde-li o slovo "notoricky", bylo zjevně použito ve smyslu "opakovaně", což nelze chápat bez dalšího jako poškozující stěžovatele.
9. Druhý senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatele, obsah spisu, jakož i vyjádření soudkyně Veroniky Křesťanové a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout žádné pochybnosti o její nepodjatosti.
10. Protože v daném případě neexistuje důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudkyně Veroniky Křesťanové projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 3584/25, rozhodl druhý senát Ústavního soudu, určený podle § 9 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2025 (č. Org. 1/25) o návrhu na vyloučení soudkyně třetího senátu Veroniky Křesťanové tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§ 36 odst. 1 a § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. ledna 2026
Jiří Přibáň v. r. předseda senátu