III. ÚS 476/25

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, přičemž tvrdí, že jím byly porušeny čl. 5 a čl. 6 Ústavy a dále čl. 21, čl. 22 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

2. V podání doručenému Ústavnímu soudu dne 14. 2. 2025 stěžovatelka vznesla námitku podjatosti vůči soudkyni Daniele Zemanové, neboť se domnívá, že v daném případě existují okolnosti, které by mohly vzbudit pochybnosti o nestrannosti této soudkyně. Důvod podjatosti spatřuje ve vazbách Daniely Zemanové k soudcům Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci i k samotné instituci vzniklých z důvodu jejího předchozího působení u tohoto soudu. Mgr. Daniela Zemanová má vazby na Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočku v Liberci, který vydal rozhodnutí, jež je předmětem ústavní stížnosti. Působila zde jako soudkyně na správním úseku do roku 2006 a následně se v roce 2021 k tomuto soudu vrátila. Z veřejně dostupných rozvrhů práce Krajského soudu v Ústí nad Labem vyplývá, že před svým jmenováním soudkyní Ústavního soudu zastávala funkci místopředsedkyně tohoto soudu pro pobočku v Liberci. Lze proto dovodit její přímé vazby na soudce, kteří se podíleli na vydání napadeného rozhodnutí. Nelze totiž vyloučit, že by některý ze soudců krajského soudu mohl namítat existenci nadstandardních či naopak negativních vztahů s Mgr. Zemanovou, což by mohlo vést ke spekulacím o možném ovlivnění rozhodnutí Ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí v této věci vydal senát uvedeného soudu, se stěžovatelka domnívá, že soudkyně Daniela Zemanová by měla být z jejího projednávání a rozhodování vyloučena pro podjatost. Na základě uvedených skutečností a z důvodu opatrnosti v souladu s § 37 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), proto namítá podjatost Mgr. Daniely Zemanové a odmítá její účast na rozhodování v dané věci.

3. Soudkyně Daniela Zemanová v souladu s § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu předložila dne 18. 2. 2025 druhému senátu k posouzení, zda lze mít ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pochybnosti o její podjatosti a zda je vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 476/25. K výše uvedenému podání stěžovatelky soudkyně Daniela Zemanová uvedla, že u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci působila v letech 2001 - 2006 jako soudkyně na úseku správního soudnictví, a v letech 2020 - 2023 jako soudkyně na občanskoprávním úseku a zároveň jako místopředsedkyně pro pobočku v Liberci. Se členy senátu 64A, který vydal napadené rozhodnutí, se zná, je s nimi v přátelském vztahu. Tento vztah však nijak neovlivňuje její schopnost profesionálně posuzovat jimi vydaná rozhodnutí. Uvedla, že v době svého působení u Nejvyššího správního soudu rozhodnutí bývalých kolegů (kolegyň) z krajského soudu přezkoumávala běžně a nikdy nevznikla pochybnost o její nestrannosti či zaujatosti. V projednávané věci nedošlo mezi ní a kolegy k žádné konzultaci ohledně jejího posouzení. Soudkyně Daniela Zemanová proto neshledává žádný z důvodů uvedených v § 36 zákona o Ústavním soudu k vyloučení její osoby z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelky.

4. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení pak představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod - dále jen "Listina").

5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního vztahu soudce k účastníkům řízení či k věci, tak i z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky vylučující legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti [srov. např. usnesení ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06 (N 171/51 SbNU 93, č. 6/2009 Sb.); všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz].

6. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo o hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)].

7. K vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. To platí též pro případy, kdy má soudce k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, příp. vztah ekonomické závislosti. Vztah soudce k účastníkům je třeba hodnotit ze dvou vzájemně se prolínajících hledisek, a to jaká je povaha tohoto vztahu a zda jde o zjevně intenzivní (např. bezprostřední, určitým způsobem individualizovaný) vztah [shodně např. nález ze dne 3. 7. 2001 sp. zn. II. ÚS 105/01 (N 98/23 SbNU 11)].

8. Druhý senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatelky, obsah spisu, jakož i vyjádření soudkyně Daniely Zemanové a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout žádné pochybnosti o její nepodjatosti.

9. Stěžovatelka ve svém návrhu neuvádí žádné významné skutečnosti, které by mohly vést k úsudku, že soudkyně Daniela Zemanová je pro poměr k věci nebo k účastníkům řízení podjatá. Rovněž z vyjádření soudkyně Daniely Zemanové je evidentní, že o žádné okolnosti, které by při posuzování z vnějšího (objektivního) pohledu byly s to založit pochybnosti o její podjatosti jako soudkyně, nejde. Ze skutečnosti, že jmenovaná soudkyně v minulosti působila na Krajském soudu v Ústí nad Labem - pobočce v Liberci (a z tohoto důvodu se zná se členy senátu 64A, který vydal napadené rozhodnutí, a je s nimi v přátelském vztahu, ovšem bez požadované konkrétní zjevně individualizované intenzity), nemůže být podjatost (a tedy neschopnost profesionálně posuzovat jimi vydaná rozhodnutí) dovozována, neboť kolegiální vztahy, které vyplývají z působení soudce na určitém soudu, nejsou bez dalšího důvodem pro vyloučení soudce. Podstatné je, že soudkyně Daniela Zemanová se nepodílela na rozhodovací činnosti v předmětné věci před jmenovaným krajským soudem a Ústavní soud neshledal ani žádné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o její nestrannosti. Proto dospěl druhý senát k závěru, že nejsou naplněny důvody § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu a soudkyně Daniela Zemanová není vyloučena z projednání a rozhodování předmětné věci.

10. Protože v daném případě neexistuje důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudkyně Daniely Zemanové z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 476/24, rozhodl druhý senát Ústavního soudu, určený podle § 9 Rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2025 (č. Org. 1/25) o návrhu na vyloučení soudkyně třetího senátu Daniely Zemanové tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§ 36 odst. 1 a § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. března 2025 Pavel Šámal v. r. předseda senátu