Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. listopadu 2024 č. j. 21 Co 448/2024-721 a usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 13. června 2024 č. j. 10 C 15/2015-691, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Jičíně, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní soud dne 4. 3. 2025 obdržel ústavní stížnost, v níž stěžovatelka tvrdí, že výše uvedenými rozhodnutími bylo porušeno její základní právo na soudní ochranu a spravedlivý proces.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda tento návrh (na zahájení řízení o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem, načež dospěl k závěru, že těmto požadavkům nevyhovuje, jelikož (mimo jiné) nebyla formálně ani materiálně naplněna podmínka obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu).
3. Úřední činností bylo zjištěno, že se stěžovatelka na Ústavní soud opakovaně obrací s ústavními stížnostmi, které trpí vadami. Nedostatky podání stěžovatelka ani přes opakovaná upozornění a poučení neodstraňuje a setrvale volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.
5. Stěžovatelka ve svém podání sice uvedla, že ústavní stížnost bude doplněna advokátem určeným Českou advokátní komorou, nutno však přihlédnout k tomu, že tato obecně formulovaná informace se v jejích podáních objevuje opakovaně bez jakéhokoli dalšího procesního vyústění. Není přitom zřejmé, zda žádost o určení advokáta skutečně podala.
6. Obligatorní zákonné náležitosti nesplňuje ani námitka podjatosti vznesená vůči všem soudcům a soudkyním Ústavního soudu, neboť je pouze obecná, bez řádného odůvodnění (§ 37 odst. 1 věta druhá zákona o Ústavním soudu). Odmítá-li stěžovatelka všechny soudce a soudkyně Ústavního soudu, nutno znovu připomenout, že v takové situaci nemá o její námitce kdo rozhodnout.
7. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li stěžovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud konstantně zastává pozici, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o obsahových náležitostech ústavní stížnosti dostávalo totožným stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v minulosti.
8. Stejně jako v dřívějších obdobných věcech stěžovatelky postupoval Ústavní soud z výše uvedených důvodů přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. března 2025
Jan Svatoň v. r. soudce zpravodaj