Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka a soudce Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti ALEMA Lanškroun s. r. o., sídlem Dvořákova 328, Lanškroun, zastoupené JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem, sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. února 2025 č. j. 3 Afs 301/2023-68, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Odvolacího finančního ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, jako vedlejšího účastníka řízení, o vyloučení soudce Zdeňka Kühna, takto:
Výrok
Soudce Zdeněk Kühn je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1276/25.
Odůvodnění
1. Ústavní soud vede řízení o stěžovatelčině ústavní stížnosti proti výše uvedenému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Podle rozvrhu práce věc připadla IV. senátu ve složení Lucie Dolanská Bányaiová, Josef Fiala a Zdeněk Kühn. Dne 19. 5. 2025 podal právní zástupce stěžovatelky námitku podjatosti vůči soudci Zdeňku Kühnovi se zdůvodněním, že již rozhodoval ve skutkově podobné věci stěžovatelky, a to s nepříznivým právním názorem pro stěžovatelku, který však v posuzované věci není Nejvyšším správním soudem následován.
2. Soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová předložila předsedovi III. senátu dne 28. 5. 2025 vyjádření soudce Zdeňka Kühna k námitce podjatosti k posouzení, zda lze mít ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pochybnosti o jeho podjatosti. Ve vyjádření soudce Zdeněk Kühn uvedl, že i když nemá osobně žádný vztah k věci ani k účastníkům, námitku považuje za důvodnou, protože byl jedním ze tří soudců Nejvyššího správního soudu, kteří rozhodovali o kasační stížnosti vedené pod sp. zn. 10 Afs 54/2020. Tato věc je v podstatě identická s věcí posuzovanou, liší se jen zdaňovacím rokem daně z příjmů právnických osob, fakticky by přezkoumával ústavnost rozsudku, na kterém se před lety podílel, protože jde evidentně o shodné důkazy a shodné skutkové závěry.
3. O návrhu na vyloučení soudců IV. senátu Ústavního soudu rozhoduje podle § 9 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2025 (Org. 01/25) III. senát Ústavního soudu.
4. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce také vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce nutno posuzovat ze subjektivního i z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní hledisko o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. Vzhledem k okolnostem, které uvedl soudce Zdeněk Kühn, nelze při posuzování z vnějšího (objektivního) pohledu nezávislého pozorovatele plně vyloučit pochybnosti o nepodjatosti soudce, a proto III. senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Zdeňka Kühna z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1276/25.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. června 2025
Milan Hulmák v. r. předseda senátu