Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele Ruslana Vladyslavovyče Rudije, zastoupeného JUDr. Matějem Šedivým, advokátem, sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1 - Nové Město, proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 21. listopadu 2024 č. j. MV-137518-3/SO-2024 a rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 7. srpna 2024 č. j. MV-171234-10/VS-2023, za účasti Ministerstva vnitra, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Skutkový stav věci a průběh předchozího řízení
1. Stěžovatel podal žádost o udělení státního občanství. Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") napadeným rozhodnutím tuto žádost zamítlo z důvodu uvedeného v § 13 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky (dále jen "zákon o státním občanství"), a to na základě negativního stanoviska bezpečnostních sborů, podle kterého stěžovatel ohrožuje bezpečnost České republiky.
2. Rozklad stěžovatele proti tomuto rozhodnutí zamítl ministr vnitra nyní rovněž napadeným rozhodnutím. Ministr vnitra zopakoval, že vyjde-li na základě státobezpečnostních stanovisek najevo, tak jako v případě stěžovatele, že žadatel o udělení státního občanství České republiky ohrožuje bezpečnost státu, nelze žádosti vyhovět.
Argumentace stěžovatele
3. Stěžovatel považuje závěry správních orgánů za nezákonné a protiústavní. Je přesvědčen, že nepředstavuje žádné ohrožení místního veřejného pořádku. Dovolává se porušení svých základních práv zaručených čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
4. Přesto, že není obeznámen s důvody, pro které je jeho osoba hodnocena jako ohrožující bezpečnost státu, domnívá se, že jsou tyto důvody zachycené v režimu utajení nepravdivé a irelevantní pro zamítnutí podané žádosti. Zdůrazňuje, že není trestně stíhán a vede vcelku obyčejný život, není aktivní ani v náboženské rovině a veškerý svůj čas směřuje do svého zaměstnání. Vzhledem k tomu, že si stěžovatel není vědom jiných prohřešků a nedostatků, má za to, že je potřeba na něj hledět jako na bezúhonného. Stěžovatel žádá o přezkoumání obsahu utajované informace, a pakliže ji Ústavní soud vyhodnotí jakožto nedostatečně intenzivní pro zamítnutí podané žádosti, žádá o zrušení napadených rozhodnutí.
Splnění procesních předpokladů řízení
5. Ústavní soud předně posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas k tomu oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí. Stěžovatel je právně zastoupen advokátem v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Jeho ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv.
Shrnutí řízení před Ústavním soudem
6. Ústavní soud pro účely tohoto řízení vyžádal spisy vedené u ministerstva pod sp. zn. MV-171234/VS-2023 a sp. zn. MV-137518/SO-2024, včetně všech stanovisek bezpečnostních sborů, ze kterých ministerstvo při rozhodování vycházelo.
7. V nevyžádaném vyjádření ministerstvo v obecné rovině a bez znalosti obsahu ústavní stížnosti popsalo průběh řízení o stěžovatelově žádosti o udělení státního občanství.
8. Toto vyjádření ministerstva Ústavní soud nezasílal stěžovateli k replice, neboť neobsahovalo žádné nové skutečnosti nebo argumentaci, která by měla vliv na posouzení věci.
Vlastní posouzení
9. V souladu s čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky má Ústavní soud pravomoc rozhodovat o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým může být jak rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství České republiky, tak navazující rozhodnutí o rozkladu. V řízení o takové ústavní stížnosti je Ústavní soud oprávněn přezkoumat, zda informace obsažené v utajovaném stanovisku bezpečnostních sborů o bezpečnostním riziku (§ 22 odst. 3 zákona o státním občanství České republiky) jsou svojí povahou způsobilé odůvodnit vydání rozhodnutí o neudělení státního občanství České republiky. Toto posouzení se odehrává při plném respektování požadavku na vyloučení libovůle správního orgánu na straně jedné a současně na utajení informací potřebných k ochraně veřejného zájmu na straně druhé.
10. Je-li žádost o udělení státního občanství zamítnuta s odkazem na § 13 odst. 2 zákona o státním občanství z důvodu, že žadatel(ka) ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví nebo majetkové hodnoty, v odůvodnění správního rozhodnutí se podle § 22 odst. 3 uvedeného zákona pouze uvede, že k zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Stanoviska bezpečnostních sborů, která si k žádosti vyžaduje ministerstvo vnitra a která podléhají utajení, se nestávají součástí spisu a žadatel není seznámen s jejich obsahem. Tuto právní úpravu neshledal Ústavní soud protiústavní, neboť představuje rozumný kompromis mezi zájmem jednotlivce na sdělení důvodů zamítavého rozhodnutí na straně jedné a mezi bezpečnostními zájmy státu na straně druhé (srov. nález ze dne 11. 10. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 5/16, zejména bod 61).
11. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství z důvodu ohrožení bezpečnosti státu je podle § 26 zákona o státním občanství vyloučeno ze soudního přezkumu. Tato výluka neodporuje ústavním předpisům, neboť právo na udělení státního občanství není ústavně ani zákonem zaručeno a rozhodnutím o neudělení státního občanství pro ohrožení bezpečnosti státu nedochází k zásahu do základních práv a svobod (nález ze dne 2. 7. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 39/17).
12. Přestože český právní řád nezakládá právo na udělení státního občanství, musí řízení o takové žádosti vyhovovat požadavkům plynoucím z čl. 36 odst. 1 Listiny, což se týká i posouzení důvodů, pro které nelze státní občanství udělit žadateli, který ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost a územní celistvost, demokratické základy, životy, zdraví, nebo majetkové hodnoty (§ 13 odst. 2 ve spojení s § 22 odst. 3 a § 54 zákona o státním občanství). Stěžovatel v dané souvislosti odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2021 sp. zn. III. ÚS 2116/21. V tomto nálezu Ústavní soud rozhodl o porušení práv stěžovatelky podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť jako utajovaná informace byla uváděna informace, která je veřejně dostupná a stěžovatelka se mohla proti její (ne)relevanci ve vztahu k žádosti o udělení státního občanství pokusit v rozkladu argumentačně přesvědčit správní orgán. Takové pochybení správních orgánů však v posuzované věci Ústavní soud nezjistil.
13. Ústavní soud ověřil, že utajované stanovisko příslušného bezpečnostního sboru, které bylo podkladem napadených rozhodnutí, odůvodňuje zamítnutí žádosti stěžovatele o udělení státního občanství České republiky v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními. Napadenými rozhodnutími proto nebylo porušeno jeho základní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u jiného orgánu než soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Žádost stěžovatele byla řádně projednána. Samotné neudělení státního občanství České republiky není v rozporu s ústavním pořádkem, neboť stěžovatel nemá ústavně zaručené základní právo na jeho udělení, a takovéto právo mu neplyne ani z podústavního práva (§ 12 zákona o státním občanství).
14. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, odmítl jeho ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. února 2025
Zdeněk Kühn v. r. předseda senátu