Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Hulmáka, soudce Jana Svatoně a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Z. O., a obchodní společnosti T., zastoupených JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem, sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2023 č. j. 3 Tdo 613/2022-5343, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. ledna 2022 č. j. 5 To 42/2021-5148 a rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 29. dubna 2021 č. j. 61 T 6/2019-4970, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočky ve Zlíně, jako vedlejších účastníků řízení, o vyloučení soudce Zdeňka Kühna z projednání a rozhodování věci, takto:
Výrok
Soudce Zdeněk Kühn je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2100/23.
Odůvodnění
1. Soudce IV. senátu Ústavního soudu Zdeněk Kühn předložil předsedovi III. senátu dne 14. 10. 2025 návrh k rozhodnutí o svém vyloučení z projednání a rozhodování věci sp. zn. IV. ÚS 2100/23. Uvedl, že z obsahu spisu plyne, že byl členem 10. senátu Nejvyššího správního soudu, který vydal rozsudek dne 16. 5. 2018 č. j. 10 Afs 283/2017-73. V této věci, v níž figuroval i stěžovatel, byla posuzována zákonnost rozhodování daňové správy ohledně vyměření daně stěžovatelce. Z téhož skutkového scénáře pak vyplynulo i trestní řízení proti stěžovatelům, v jehož rámci byla vydána rozhodnutí napadená touto ústavní stížností. Jako soudce Nejvyššího správního soudu byl tedy detailně seznámen se všemi skutkovými okolnostmi, které jsou předmětem nyní posuzované věci Skutečnost, že jde fakticky o rozhodování v téže věci, tj. za stejné zdaňovací období, hodnocení identických důkazů apod. je důvodem pro jeho vyloučení z projednání a rozhodování věci.
2. O návrhu na vyloučení soudců IV. senátu Ústavního soudu rozhoduje podle § 9 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2025 (Org. 01/25) III. senát Ústavního soudu.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce také vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce nutno posuzovat ze subjektivního i z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní hledisko o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
4. Vzhledem k okolnostem, které uvedl soudce Zdeněk Kühn, nelze při posuzování z vnějšího (objektivního) pohledu nezávislého pozorovatele plně vyloučit pochybnosti o nepodjatosti soudce, a proto III. senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Zdeňka Kühna z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2100/23.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 23. října 2025
Milan Hulmák v. r. předseda senátu