IV. ÚS 2306/24

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a městského soudu, které nepřisvědčily její argumentaci, podle níž má nárok na poskytnutí informací souvisejících s činností obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni.

2. Ústavní stížnost byla jako soudci zpravodaji přidělena Zdeňku Kühnovi. Ten krátce po podání ústavní stížnosti písemně prohlásil, že se cítí být v této věci podjatý (viz § 37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Případ se totiž týká poskytnutí informací o činnosti organizace Člověk v tísni, kde pracuje jeho manželka, která v daném řízení za tuto organizaci od jeho počátku fakticky vystupovala - a to jak před správními orgány, tak při přípravě vyjádření pro soudy.

3. Zdeňku Kühnovi byla ústavní stížnost přidělena jako soudci IV. senátu, a proto je k rozhodnutí o jeho vyloučení příslušný III. senát Ústavního soudu (viz § 38 odst. 1 věty druhé zákona o Ústavním soudu a § 1 a § 9 odst. 1 rozvrhu práce Ústavního soudu ve znění účinném ke dni vydání tohoto rozhodnutí).

4. Vyloučení soudce je výjimkou z ústavní zásady, podle níž nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci a podle níž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Ústavní soudce je vyloučen z projednání a rozhodování věci (1) "jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti" nebo (2) "jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu" (viz § 36 odst. 1 až 2 zákona o Ústavním soudu). V tomto případě připadá v úvahu první z těchto důvodů.

5. Na nestrannost soudce lze nahlížet ze subjektivního a objektivního hlediska. Subjektivní hledisko vypovídá o osobním přesvědčení soudce o své podjatosti v daném případě - tedy ve vztahu k předmětu řízení, jejich účastníkům či zástupcům. Objektivní hledisko vypovídá o tom, zda existují skutečnosti, které by mohly objektivně vzbudit oprávněnou pochybnost o nestrannosti soudce (blíže viz např. usnesení ze dne 20. 9. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 19/22, bod 21; nález sp. zn. I. ÚS 1811/14, body 17 až 19). Rozhodování o vyloučení soudce se má přitom dít výhradně na základě objektivního hlediska (viz např. usnesení ze dne 13. 3. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 14/22, bod 4; ze dne 20. 9. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 19/22, bod 22; ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 28/13, bod 5).

6. Pokud je mezi soudcem a zástupcem (vedlejšího) účastníka rodinný vztah, Ústavní soud přistupuje při hodnocení soudcovy možné podjatosti přísně (viz např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 103/20 ze dne 30. 3. 2021, bod 14; ze dne 15. 9. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 90/20, bod 9; usnesení sp. zn. II. ÚS 2127/14 ze dne 22. 10. 2014, bod 7). Ústavní soud proto již rozhodl o vyloučení soudce pouze na základě toho, že stěžovatele zastupoval jeho syn či tchán (viz např. usnesení ze dne 12. 4. 2022, sp. zn. II. ÚS 557/22; ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. IV. ÚS 1367/21) nebo že v řízení před obecnými soudy zastupovala vedlejšího účastníka jeho manželka (viz např. usnesení ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. II. ÚS 3233/23; ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. II. ÚS 1146/21).

7. V posuzovaném případě však nelze uvažovat o vyloučení soudce kvůli jeho poměru k "účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům", ale s ohledem "na jeho poměr k věci" zprostředkovaný jeho manželkou (obdobně viz Nemeškalová Kosinová, A. Podjatost soudců v rozhodovací praxi vrcholných soudů ČR. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, strany 57 až 58). Soudcova manželka totiž žádného z (vedlejších) účastníků řízení o ústavní stížnosti nezastupuje. Účastníkem tohoto řízení je Nejvyšší správní soud a Městský soud v Praze a vedlejším účastníkem je Ministerstvo vnitra (viz § 76 zákona o Ústavním soudu). Organizace Člověk v tísni, za níž soudcova manželka v předchozích fázích řízení fakticky vystupovala a o jejíž informace v dané věci jde, v řízení před Ústavním soudem jako účastník či vedlejší účastník nefiguruje.

8. Ústavní soud již několikrát hodnotil podjatost některého ze svých soudců s ohledem na vztah k jeho rodinnému příslušníku, který v daném řízení nebyl (vedlejším) účastníkem řízení ani jejich zástupcem. Opakovaně přitom dospěl k závěru o nutnosti soudce z projednání a rozhodování věci vyloučit. Ústavní soud tak vyloučil svou soudkyni či soudce například v situacích, kdy: * v advokátní kanceláři stěžovatelova zástupce působil soudcův zeť (viz usnesení ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 8/21, bod 2) nebo dcera soudkyně (viz usnesení ze dne 6. 10. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2800/07; ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. IV. ÚS 2254/08; ze dne 22. 5. 2008, sp. zn. IV. ÚS 762/08), * na výsledku řízení by mohla mít kvůli své advokátní činnosti zájem matka soudkyně (viz usnesení ze dne 3. 4. 2024, sp. zn. III. ÚS 39/24, body 13 až 14) či soudcova manželka (viz usnesení ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. II. ÚS 1696/23, body 1 a 5), * stěžovatelka i soudcova dcera působí jako státní zástupkyně na stejném státním zastupitelství, a proto mezi nimi dochází přinejmenším ke služebnímu kontaktu (viz usnesení ze dne 20. 7. 2023 sp. zn. II. ÚS 1755/23), * soudcova dcera poskytovala vedlejší účastnici v řízení před obecnými soudy advokátní služby a soudce byl o právních aspektech případu informován (viz usnesení ze dne 9. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 398/10)

9. Třetí senát Ústavního soudu dospěl v souladu s dřívějšími rozhodnutími Ústavního soudu k závěru, že soudce Zdeněk Kühn v této věci nesplňuje požadavek objektivně se jevící nestrannosti. Ačkoli nelze usuzovat, že by měl soudce Zdeněk Kühn na výsledku řízení přímý právní, ekonomický, profesní či akademický zájem, jeho poměr k této věci, zprostředkovaný jeho manželkou, dosahuje intenzity, který by mohl vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Manželství soudce s osobou, která v dřívějších fázích řízení fakticky vystupovala za právnickou osobu, které se daný spor týká, je totiž obecně natolik silným a blízkým vztahem, že může v nezávislém pozorovateli budit pochybnosti o nestranném rozhodování soudce v dané věci. Svou povahou i intenzitou je navíc tento vztah přinejmenším srovnatelný s těmi, v nichž Ústavní soud k vyloučení soudce již dříve přistoupil.

10. Z těchto důvodů třetí senát Ústavního soudu vyloučil soudce Zdeňka Kühna z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2306/24 (viz § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 2024

Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu